S motáním, jak říkám mé výrobě vazbiček a věnečků, jsem začala před lety s vánočními svícny pro širokou rodinu, přátele a klienty. Jako účetní jsem alespoň na pár posledních měsíců v roce doplnila tu nezáživnou a netvůrčí činnost o výrobu nečeho, co potěšilo jiné smysly, než jen kllid v duši před finančním úřadem. Na svícínky už se všichni docela těšili a mne zase docela těšilo, že se na ně lidé těší.a že se jim líbí, když nedostanou lahvinku nebo čokoládku, a že jsou napjatí, s čím "letos" překvapim a dozdobím tak jejich sváteční stoly..Navíc, při pečlivém zalévání, vydržely až do velikonoc
Postupně se jsem přidávala i jarní motání , hlavně velikonoční a přes léto věnečky. Bohužel, i když vánoce byly vždy ze " živého" materilu, věnečky a ikebany ze živých alias sušených rostlinek neumím. Kvalitně usušit jakoukoliv květinku umím, ale pak ji předám dál někomu, kdo to křehko umí krásně zpracovat. Takže kromě vánoc, mám všechno "umotané " z umělého materiálu. I tak se mým známým líbí a vlastně jen díky jejich pobízení, jsem se dala na tuto " výrobu za peníze". Takže , když skončí den a mám vše "zaúčtované", domácnost "pofackovanou, zahradu "zapečovanou" zalézám do sklepa - dílničky - a dvě, tři hoďky si něco motám. Pak jsem svolávala známé,aby si přišli vybrat něco, co jim udělá radost. No, snad udělají radost i jako "koupené"