IvaFola

Vítejte v mém obchůdku s šaty, taškami a dalšimi výtvarnými předměty.

Celý život se věnuji autorské tvorbě, maluji obrazy, píši knihy, které si vydám a ilustruji, skládám písně, které zpívám po kavárnách.

V pubertě jsem si začala kreslit návhry oblečení, ale měla jsem za to, že šití je obor, do kterého nikdy neproniknu, neboť nějsem dostatečně přesná a pečlivá. Šití se pro mě stalo tajným leč nerealizovatelným snem.

V první vlně lockdownu se začaly masově šít roušky a já se jen všem kolem omlouvala, že do tohoto bohulibého procesu nezapojím, neboť šít neumí. Tlak na šití roušek v mé sociální skupině sílil a tak jsem se rozhodla, že přiložím ruku k dílu, alespoň stříháním.

Jenže jak jsem měla nestříháno množství roušek, nakonec jsem se odhodlala k šití. Půjčila jsem si od sousedky šicí stroj a začala šít. Ušila jsem kolem 200 roušek, které byly určené pro lidi bez domova.

Když vlna šití roušek pominula, rozhodla jsem se, že si ušiji k roušce šaty. A tak vznikly mé první šaty, ušité z obarveného prostěradla, které bylo původně určené na roušky.

No a pak jsem šití docela propadla, ušila jsem si za tu dobu kolem 20 šatů, 2 kabáty, kalhoty, pyžama, sportovní oblečení, legíny, tedy nosím téměř vše vlastnoručně ušité.

Vzhledem k mému uměleckému zakládu je každý kus originál, nešiji nikdy nic dvakrát,  neustále vymýšlím nové střihy, kombinace apod. Nejsem dokonalá švadlena, mé šaty nejsou precizně ušité, přesné, vše není dokonale rovné, zato jsou  mé šaty šité s láskou a radostí z tvorby, jsou plné barev, originality a radosti ze života. Šaty šiji jako obrazy.

Udržitelnost je pro mě důležitá, proto recykluji, kupuji látky ze sekáče, zbytkové látky, ráda také šiji z ložního prádla.