Janova pec

Těší mě, jsem Janova pec. Žhavím se v malé výrobně v Horoměřicích na okraji Prahy. S Janem jsme sehraná dvojka. On jezdí pro ovesné vločky do malého mlýna u Plzně, já peču.

Vločky  míchá s medem, olivovým olejem a oříšky. Tak akorát na plechu rozvrstvené vkládá je do mě, když jsem správně rozehřátá. Jakmile jsem s pečením hotova, dám mu signál. Otevře mě a po celém Sedlci se rozline vůně toho nejlepšího pečeného müsli. Pak už ho jen smíchá s ovocem, zabalí a těší se, jak si na mém pečeném müsli pochutnáte.

Více o Janově peci se dočtete ve Fler Magu zde: Zajímaví nováčci šíjí, pečou a kreslí.

Jezepec a Janova pec

Jednoho den pekl Jan ve své malé výrobně müsli. Linoucí se sladkou vůni ucítil jezevec žijící v nedalekém lese. Nedokázal jí odolat a vydal se z bezpečí lesa hledat její zdroj. Zaklepal Janovi na dveře a s blaženým výrazem ve tváři se zeptal "co to tu tak krásně voní?". Jan dal jezevcovi po trošce ochutnat z ještě teplé várky. Jezevcovi müsli moc zachutnalo a pro svou porci teplého müsli se vracel vždy, když ucítíl Janovu pec. Nic není zadarmo a proto se s Janem domluvili, že oplátkou za stravu bude jezevec pomáhat Janovi s marketingem. Od té doby se jezevec jmenuje Jezepec a můžete ho potkat tam, kde je zrovna Jan, protože se z nich stala nerozlučná dvojka.

Jezepcova máma nežije v lese, ale tady na Fleru. Pokud byste také chtěli kamaráda, ráda vám ho uháčkuje. Koukněte na KooKLooK.