„Hovořit s lidmi - je jako nořit se do mozaiky koření,
být němý jako zvíře - tvořit soulad s přírodou
a cítit nasáklost hlíny vypařující omamné vůně,
jež v nozdrech zanechaly stopy ještě doposud.
Být obklopen a být sám...
Pozorovat je a pozorovat sebe.
V kterém bodu vnímání se stírá?
Odložit tíživé a zpoza zavřených víček
lehce příjemný pocit vyživen úsměvem."
