Kdyby mi někdo ještě před měsícem řekl, že budu tady na Fleru nabízet háčkované čelenky, tak se upřímně ze srdce zasměju a řeknu mu, že se asi pomátl.
Nicméně, jak už to tak v životě bývá, cesty osudu jsou hodně nevyzpytatelné a já se k háčkování vrátila po téměř 16 letech, kdy jsem háček poprvé držela v ruce na základní škole a vyráběla vánoční ozdoby na stromeček.
Přiznám se bez mučení, ruční práce nepatřily mezi mé oblíbené předměty a vůbec, hooodně dlouho jsem si myslela, že jsem na všechny ruční práce levá a nešikovná.
Až jednou jsem viděla obrázek pletených a háčkovaných čelenek a hned se do nich zamilovala. No jo, ale když se mi žádná tolik nelíbila, tak jsem si řekla co kdybych si nějakou zkusila vyrobit přesně dle mých představ? Ale kde začít, když jsem háček naposledy držela v ruce před tolika lety?
BABIČKA! Pletla, háčkovala, půjdu za ní a ta mi jistě poradí jak na to. Nejdřív byla překvapená, ale zároveň hodně potěšena, že může předat tuto moudrost dál. Děda zatopil v krbu, babička uvařila kávu a já naslouchala jak na to... a tak to vše začalo...no a teď tady nabízím své první kousky, háčkované s největší péčí a moudrostí mé babičky.