ladimar

Děkuji za to, že jsi i Ty zavítal(a) do mého malého Kresleného obchůdku. A také pokorně děkuji, že se věci dějí tak, jak se dějí... Proto došlo i na tento obchůdek, přes který se s Vámi chci podělit o kousek mně.... V současné chvíli se jedná především o kreslení dětských pohledů. Ale protože jsem ráda různorodá, poznáte dle nabízeného zboží, že i mnou nabízené zboží bude různorodé ;-).

A kdo že to jsem? Ta, která ráda spoustu věcí, mimo jiné i kreslí...Už jako malá, jakmile jsem měla po ruce noviny, už se volné okraje plnily popsanými nápisy, podpisy, obrázky. Znáte to, jak si zkoušíte psát různá příjmení kam se dá, jako kdybyste si své budoucí příjmení (no vlastně i to rodné ;-)) mohli vybírat, že? :-) Tak to jsem přesně já. Pak následovala základní škola, kde jsem se na zúčastnila několika výtvarných soutěží... (dobře si vzpomínám, jak jsme měli přinést na výtvarku jarní kytku. Já na to samozřejmě zapomněla, tak jsem cestou do školy utrhla někomu před domem Jiřinu. Ano ano, tak se ta kytička s véééélkým květem jmenuje. No a přestavte si, že tato narychlo utržená Jiřka, pak mnou nakreslená, šupajdila na dokonce mezinárodní výstavu do tehdejšího východního Německa. Pak následovalo přemýšlení, co se mnou dál. A tak jsem najednou začala studovat oděvní návrhářství. Tam jsem sice taky kreslila, ale jinak a něco jiného, než jsem jaksi chtěla. 

Pak byl chvíli klid,... vrátila jsem se k onomu "čmárání" na okraje novin a volná místa včasopisech...

Až najednou! Když moje dcerky (ano, mezitím jsem se stihla vdát a mít jedno...druhé....třetí dítko ;-) ) měly odjet na školku v přírodě, zapomněla jsem jim koupit a napsat 5 pohledů, které se odevzdávaly napsané u autobusu. Učitelky jim pak každý den jeden daly. Pěkná finta na děti, že? ;-) Tak jsme uspaly děti a ve 20 hodin jsem vzala čtvrtky, pastelky, sedla ke stolu a do 2 hodin ráno jsem kreslila a vytvářela pohledy. Pro každou 5 kousků... no pěkná celovečerní prácička. Nemám ráda "odfláknutou" práci, takže když už něco dělám, dělám to pořádně. 

Pohledy měly obrovský úspěch nejen u mých holčiček, ale i u jejich kamarádů (jasně, každé dítě se přece rádo pochlubí tak šikovnou maminkou ;-). Navíc pochvalu jsem slyšela po příjezdu i od paní učitelek a věřte mi, takovéhle řeči se poslouchají docela dobře ;-).

A tak to začalo a pokračovalo rok co rok... od té doby jsem už pohledy nekupovala, ale malovala, vymýšlela a děti se vždy těšily co si na ně vymyslím tentokrát. Až letos před prázdninami se mě nejstarší dcerka zeptala, proč si nemůžou koupit pohledy i ostatní děti třeba v papírnictví. A tak vznikl nápad Kreslené pohledy.

Chcete také vidět radost v očích Vašich dětí? Není nic snadnějšího, než si prohlédnout můj právě vznikající obchůdek a vybrat si jeden....dva.... pohledy. Nebo pokud Vaše dítko jede na týdenní akci (tábor, soustředění, k babi/dědovi....apod.), kupte jich rovnou pět! :-)

A nezapomeňte...napsanou adresou a vzkazem to teprve začíná.... ;-)

Vaše Ladimar