Lamzi

Zdravím Vás všechny a vítám Vás na mém profilu Lamzi

...pár slov, aneb jak jsem se dostala tam, kde jsem dnes...

Již na základní škole mě bavilo šití a tvoření pro panenky...asi jako každou malou holku...ale já už tenkrát věděla, že mě to láká víc, než "na chvíli". V sedmé třídě jsem si s pomocí paní učitelky ušila první kraťasy...výtvarný kroužek jsem navštěvovala už od dvojky.

Když se blížil konec devítky, stále jsem nevěděla kam jít...dnes vím ,že "díky" mému handicapu se zády mě doktor nepustil na švadlenku, která mě lákala...tehdy mi to bylo líto...

Pak mi však jedna paní doktorka poradila...v Jihlavě je škola, kde by jsi mohla spojit zálibu v kreslení a zároveň se naučila šít - od každého trochu, ale mohlo by se ti to líbit...

Tak jsem se zajímala a volba byla jasná...Helenínská SPŠT - obor -oděvní návrhářství...s odstupem let musím konstatovat, že to byly 4 nejkrásnější roky mého života, na které opravdu ráda vzpomínám...a to jsem to učitelům tenkrát nevěřila a chtěla jsem tehdy rychle pryč...

Naučila jsem se tam šít a zdokonalila se v kreslení a malování. Probrali jsme technologii snad i kapesníku a naučili nás rýsovat konstrukce všech oděvů...Dozvěděla jsem se mnoho o umění a historii oděvů...

Po maturitě jsem se rozhodla své znalosti a dovednosti prohloubit a tak jsem dále navštěvovala VOŠON v Praze - opět obor oděvní návrhářství...tato školy byla asi zajímavá pro holky s gymplem, pro nás, co jsme měly dobrý základ to byly 2 roky naprosté pohody a v podstatě opakování...co však bylo super, že paní "učitelka", která nás učila šití byla "dvorní švadlenka" paní Dagmar Havlové, která nás krom vtipných historek ze života pana prezidenta Havla a jeho ženy ukázala preciznost a jemnou fein arbeit, kterou jsme všechny obdivovaly...

Po ukončení studia jsem zjistila, že by mě zajímala i sociální oblast a tak jsem se vydala do Budějovic, kde jsem vystudovala pedagogiku volného času...a tak jsem se oboru textilnímu na velké hony a na dlouhá léta vzdálila...po studiích mně životní události zavály na rok do Německa, kde jsem prožila taktéž nádherný rok v sociální a pedagogické oblasti a věnovala jsem se dětem s různým druhem handicapu...

Po návratu jsem sehnala práci opět v oblasti pedagogické - tedy sociální :-) a začala jsem pracovat s dětmi školního věku...v této oblasti se pohybuji dodnes...zjišťuji však čím dál více, že mi chybí tvoření...mé osobní tvoření a rozvoj v této oblasti...a tak čím dál častěji po večerech usedám k šicímu stroji, k jehlicím či háčku a vyrábím ať už pro vlastní potřebu, nebo pro radost blízkých...či vzdálených...

A zde zatím mé putování končí...věci, které nabízím zde na Fleru tedy vznikají ve volných chvílích, ale s chutí a láskou k práci samotné...neboť ruční tvoření využívám nejen pro zábavu a radost, ale i pro odreagování a zvládání stresu či chmur, které občas na člověka doléhají...všechny mé výrobky vznikají v nekuřáckém prostředí a jsou hotoveny tak, aby druhým posloužily a udělaly radost...všechny šité výrobky jsou začišťovány coverlockem - pětinitným obnitkovacím strojem - tedy načisto a kvalitně.

Zboží je zpravidla zasíláno v bublinkových obálkách.

Koupíte-li si můj výrobek, budu ráda, když se ozvete z5, jak věcička slouží...a budete-li mít nápad či připomínku na jejich vylepšení či zdokonalení, budu ráda za tip...

Pokud jste dočetli až sem, určitě teď uvidíte i mé výrobky tak trochu jinak...;-)

Děkuji za podporu
Lamzi...