leoška

Jsem nadšencem ručních prací již od základní školy. Začínala jsem v první třídě pletením. Moje maminka byla velkou pletařkou, v době kdy nebylo lehké sehnat něco schopného na sebe, vlastnila pletací stroj a jak ručním tak i strojovým pletením ozdobila nejednoho člena naší rodiny a obyvatele naší malé vesničky.

Když jsem zvádla pletení, uchvátilo mne i háčkování, které měla v malíčku zase moje teta a nakonec jsem se přes naši sousedku krejčovou dostala i k šití. Výšivku jsem zase pochytila v kroužku ručních prací. K textilu prostě cítím určité pouto, které mne i ve špatných dnech umí nakopnout. Ale protože jsem pracující žena se dvěma dětmi tak se mi bohužel toho času, kolik bych na můj koníček potřebovala, tolik nedostává. Můj sen asi nedosažitelný je ten, aby se moje hoby stalo mou prací.