Když tvořím, jsem spokojená jako blecha.
Vždy jsem měla neposedné ruce a dělalo mě spokojenou něco tvořit. Vše začalo návodem na háčkovaného medvídka, který mě opravdu uchvátil. Co si budem povídat - no, nevypadá nic moc, ale do teď je vystavený na knihovničce jako taková růžová trofej. :) Často mu dělá společnost můj papouch, který ho bere jako tulítko.
Přes medvídka jsem se dostala k hačkování dalších měkkých hraček, košíčků, čelenek, hakisáků, postaviček Bigli&Migli... Cokoli, co mě něčím zaujalo, jsem potřebovala zkusit vytvořit.
Když si od háčkování potřebuji odpočinout, navléknu nit na jehlu a vytvářím prstýnky.
Své výrobky jsem začala dávat jako dárečky k narozeninám, svátkům, Vánocům, nebo nevěstě a ženichovi. A díky tomu se zrodila myšlenka dávat své výrobky ještě dál.
A tak vznikla spokoblecha.
Jelikož tvoření není mou hlavní pracovní činností, určitě bych chtěla poprosit o trpělivost. Občas se zadaří dodat něco rychleji, občas potřebuji více času. Avšak vždy jsem v kontaktu a dávám potřebné informace.
Návody však dodávám hned. :)
Díky a buďte spoko. 