lunacekart

Josef Pepa Luňáček (1965)

Akční a abstraktní malba (abstraktní expresionismus)

"Vše má své místo. Vše má svůj čas. Naše pohyby jako by byly vedeny někým jiným. Vždy přesně vím, jakou barvu uchopit, jak ji naředit, na které místo na plátně nanést." Alespoň několik vět z osobní výpovědi Josefa Luňáčka. Vše se událo v minulých třech letech v propojení vzrušení i uspokojení, co dokáže barva stékající na plátno. Josef ještě neměl hotov obraz a již věděl, co bude na dalších třech. Kolegové jej srovnávají s Jacksonem Pollockem (1912–1956). Josef Luňáček o americkém tvůrci Pollockovi a o jeho automatistické teorii surrealismu předtím neslyšel. Dnes je již poučen a ví, že když se dívá na Pollocka, jakoby se díval na sama sebe. Stejný výraz ve tváři, obdobná gesta, obdobná technika a plochy pláten. Skromnost je i není na místě. Nevěděli o sobě. Setkali se v rozdílném čase a v odlišném prostoru. Propojilo je dílo, které vzniká s respektem a pokorou. Josef Luňáček je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka. Vystavuje v Olomouci, v Praze a Bratislavě. Jeho velkoplošnými pracemi jsou vyzdobeny interiéry veřejných budov, firem, kanceláří, kongresových sálů a hotelů. Jeho díla jsou zastoupeny v soukromých sbírkách.

Josef Pepa Luňáček se na výtvarné scéně České republiky prosazuje přednostně svým spontánním angažmá, které je ukotveno v osobitém výtvarném projevu. Je autorem, který je čitelným a identifikovatelným. Aniž by své dílo nutně signoval, můžeme při hledání odpovědi po autorovi odpovědět – to je Luňáček.

Cesta vedoucí k autorově výtvarnému projevu je vystavěna na zvládání malířského řemesla, na zvládání práce s barvami mimo jiné ve velkoplošných projektech. Restaurátorské zkušenosti pro Vlastivědné muzeum v Olomouci jej už před třemi desetiletími přivedly k dávným technikám od lití umělých mramorů až po dříve módní batikování. Stejně tak poznal bohatou škálu dekorativních technik–a především chování technických barev. Znalost technologie barev mu pak dovoluje vyhotovovat plátna s hloubkou pěti, šesti a více vrstev při zachování dlouhodobé barevné stálosti.

V čase posledních let se u Josefa Luňáčka udál osobnostní přerod k autorskému výtvarnému vyjadřování. Řemeslná dílna se stala ateliérem. Prošel cestou a proměnou, která je v dějinách umění mnohokrát doložena. Odtud vedly kroky k výstavním ohlasům, pozvání ke členství v Unii výtvarných umělců Olomouce a k dalším z výstav – naposledy v olomoucké Galerii Patro (Opletalova ul.), která v listopadu 2015 představí na domácí půdě prvou dílčí bilanci autorova díla.

To je ve vší stručnosti charakterizovatelné jako akční abstraktní exprese. Na výstavě Luňáčkova obrazů v pražské Galerii Latin Art v březnu 2015 jej jeden z přítomných kritiků hodnotil jako mimořádný objev abstraktního expresionismu v Československu a České republice od šedesátých let minulého století.