Petulle Studio

Jak jsem se dostala k výrobě svíček aneb proč není všechno tak jednoduché, jak se na první pohled zdá

Nikdy by mě nenapadlo, že mě jednou tak nadchne výroba svíček. A už vůbec ne, že mě tolik pohltí zrovna svíčkové kytice.

Všechno to začalo hledáním originálního dárku pro maminku k jejím šedesátým narozeninám.

Když hledáte dárek a objevíte nový koníček

Jednoho dne na mě při hledání vyskočila kytice ze sójových svíček. Nápad mě okamžitě zaujal. Jenže všechno, co se mi zobrazovalo, pocházelo ze zahraničí. Začala jsem tedy hledat někoho, kdo podobné kytice vyrábí u nás.

Něco se mi nelíbilo barevně, něco vzhledem a u výrobků, které se mi líbily, zase nebylo možné zaslání poštou. Křehkost kytic byla zkrátka překážkou.

A tak mě napadla myšlenka: Co kdybych si něco podobného zkusila vyrobit sama?

Na svíčkových kyticích se mi líbilo nejen to, jak vypadají, ale také jejich praktičnost a možnosti využití. Mám ráda květiny, ale živé kytice si sama příliš často nekupuji. Jsou krásné, jen mi někdy při jejich ceně a krátké výdrži bývá líto, jak rychle jejich krása pomine.

U svíčkových květin mě zaujala možnost spojit dekoraci s něčím, co lze postupně využít. A pokud jsou svíčky parfemované, mohou při vhodném použití nabídnout i příjemný vonný zážitek.

Nakonec se mi naštěstí podařilo najít tvůrkyni, která zvládla kytici pro maminku vyrobit bez několikatýdenního čekání a dokonce ji i poslat. Maminka tak svůj dárek dostala včas. A já? Já už tou dobou čekala na vlastní formy a materiál, abych se mohla pustit do výroby.

Kytice, která voní ještě po půl roce

Na jedné věci mě tenkrát zaujalo něco, co mě překvapuje dodnes.

Kytice, kterou maminka dostala, je u rodičů doma už déle než půl roku. A když tam přijdu, její vůně je stále znát. Z obývacího pokoje se příjemně vine až do chodby.

Právě tehdy jsem si znovu uvědomila, jak zajímavé mohou svíčkové květiny být. Nejsou jen dekorací, která hezky vypadá, ale mohou se stát také součástí atmosféry domova.

Samozřejmě záleží na konkrétní vůni, složení, způsobu použití i podmínkách, ve kterých jsou uložené. Ale právě tato zkušenost ve mně probudila chuť objevovat jejich možnosti ještě víc.

Od prvních mini kytic k dalším nápadům

Moje první vlastní kytice byly malé. Opravdu malé – přibližně do velikosti nádobky o průměru šesti centimetrů.

Původně jsem je chtěla věnovat paním učitelkám v miniškolce, kterou v té době navštěvovalo moje dítě, jako drobnou pozornost před začátkem prázdnin.

A právě tyto mini kytice mají své kouzlo. Hodí se jako malá pozornost, dekorace na jídelní stůl nebo stoleček, doplněk slavnostního posezení či drobný dárek jen tak pro radost. A protože se mě na ně občas ptáte, v nabídce se s nimi opět setkáte.

Postupně jsem začala zkoušet i další varianty. Od hranaté krabičky o rozměrech 9 × 9 × 9 cm až po aranžmá v květináčové misce, která posloužila jako dárek pro naše známé k různým příležitostem.

S každým novým provedením přicházely další nápady a možnosti. A také nové zkušenosti, protože ono to s tím vyráběním není vždycky tak jednoduché, jak se na začátku zdá.

Barevná alchymie aneb nikdy nevíte, co z toho bude

Co mě na sójovém vosku od začátku bavilo a baví dodnes, je barvení.

Je to taková malá alchymie. Nikdy si nemůžete být úplně jistí, jak bude výsledná barva po vychladnutí skutečně vypadat.

Někdy si říkáte: „Tak tahle barva bude hrozná.“ A nakonec zjistíte, že vypadá překvapivě dobře.

A jindy jste naopak přesvědčení, že jste namíchali dokonalý odstín, těšíte se na výsledek, vosk ztuhne… a přijde malé zklamání.

Mým příkladem je zelená. Když jsem viděla roztavený vosk, říkala jsem si, že výsledkem bude pořádný brčál. Jenže po ztuhnutí se z něj vyklubala krásná, jemná zelená.

A tak jsem zjistila, že někdy je lepší chvíli počkat a nechat se překvapit.

Přidat vůni? To přece nemůže být tak složité…

Kdybych měla vybrat jednu věc, u které jsem na začátku opravdu podcenila náročnost, byla by to vůně.

Člověk si říká, že na tom přece nic není. Koupím vůni určenou do svíček, přidám pár kapek do vosku a hotovo.

Jenže ono ne.

Při míchání všechno krásně voní. Jste spokojení, těšíte se na výsledek a představujete si, jak bude hotová svíčka příjemně provonět místnost.

Pak vosk ztuhne… a vy necítíte skoro nic.

Řeknete si tedy, že jste vůně přidali málo. Příště přidáte víc. Jenže ani to nemusí být správná cesta.

A tak začnete hledat doporučené dávkování, číst zkušenosti ostatních a zkoušet různé varianty. Jednou je vůně příliš slabá, jindy tak intenzivní, že máte pocit, jako byste ji cítili nejen v nose, ale snad i v puse.

V tu chvíli vám dojde, že najít příjemnou intenzitu vůně není jen otázkou množství. Záleží také na konkrétní vůni, vosku, jeho vlastnostech a dalších podmínkách výroby.

A najednou přesně chápete, proč vám někdo na začátku říkal, abyste nejprve testovali různé varianty a našli si vlastní, ověřený postup.

Protože ono to opravdu není jen tak.

Sójový vosk není jen jeden

Dalším překvapením pro mě bylo samotné vybírání vosku.

Moje původní představa byla jednoduchá: objednám sójový vosk a můžu začít vyrábět.

V popisu produktu stálo, že je vhodný na stojící svíčky. Některé recenze tomu také odpovídaly. Objednávka dorazila, pustila jsem se do práce a těšila se na výsledky.

Jenže při vyndávání svíček z forem se některé začaly lámat nebo se odlomily jejich části. Navíc se vosk po přidání vůně choval jinak, než jsem očekávala.

Začala jsem tedy hledat, kde je problém. Procházela jsem podrobnější recenze, hledala zkušenosti dalších tvůrců a zjišťovala, jaké vlastnosti mají jednotlivé druhy vosku.

A přišlo další zjištění: sójových vosků existuje více typů a každý může být vhodný pro něco jiného.

Vosk určený do nádob nemusí být tou nejlepší volbou pro samostatně stojící svíčky odlévané do forem. Záleží na konkrétním složení a určení výrobku, proto se vyplatí pečlivě číst technické informace a doporučení výrobce.

A tak jsem pochopila, že nestačí koupit vosk jen proto, že je sójový. Je potřeba vědět, co od něj očekávám a k čemu je skutečně určený.

A co s voskem, který už máte doma, ale pro svůj původní záměr se příliš nehodí? I to je další malá výzva. Člověk začne hledat, přemýšlet a objevovat další možnosti, které by ho jinak možná vůbec nenapadly.

A to jsem teprve na začátku

Čím déle se výrobě věnuji, tím víc zjišťuji, že za jednou malou svíčkou může být překvapivě mnoho zkoušení, přemýšlení a rozhodování.

Od výběru vosku přes barvy a vůně až po samotné odlévání a výsledný vzhled. Každý materiál má své vlastnosti a každá nová varianta přináší něco, co člověk musí nejprve pochopit a vyzkoušet.

A právě to mě na tom baví. Nejen samotný výsledek, ale také celý proces, hledání nových možností a radost z okamžiku, kdy se něco konečně povede tak, jak jsem si představovala.

Kdyby mi někdo před hledáním dárku pro maminku řekl, že mě výroba svíček takhle pohltí, asi bych se jen pousmála.

Dnes už ale vím, že někdy stačí jeden nápad, trocha zvědavosti a chuť zkusit něco nového. A najednou objevíte něco, co vás začne bavit mnohem víc, než jste čekali.

A to je na celé té cestě možná to nejhezčí.

Protože tohle je teprve začátek.