pohádková klubíčka

…přichází z jiných světů...obrovské dálky…ještě se jemně třpytí z cesty vesmírem, kam je vyslala sama láska….

..jsou nádherní … dokonalí…a přesto se člověk bojí vedle nich i dýchat, že je jejich kůže z pavučiny a dech jí ublíží, zničí jak ruka vločku…

…krásně z bříška voní…a sálají jemné teplo….

… mají pár minut, a přesto se zdají být staří tisíce let…když jim člověk koukne do očíček, silou tak moc neúměrnou jejich velikosti, intenzitou, které se nedá ubránit, vtáhnou každého do jejich krásy a hloubky. Ani se člověku bránit nechce…ten pohled konejší, hladí a dává všemu smysl….na dně jejich pohledu lze najít odpovědi na všechny otázky…kdo tu koho chrání a utěšuje?

Během pár hodin vše nadpozemské ztratí…zůstane jim krása, neskutečná něha, začnou vonět aviváží dupaček, jsou neuvěřitelně roztomilí. Budou buclatí a každý je bude chránit…Odpovědi zapomenou, stanou se z nich lidská miminka – krásná, buclatá, usměvavá …co sami budou hledat své otázky a nacházet odpovědi….

Někdy svou cestu přeruší dřív, než je čas…“děti do dlaně“…vše, co mají novorozené děti během hodin, oni mají mnohem více, umocněné a výraznější…jakoby snad byli stvořeni pro obzvlášť nechápavé nebo hodně tápající v touze najít smysl života…

Jsou podobni pavučině, která má neskutečné, k neuvěření vlastnosti vlákna, hodných oblečení astronautů…a přesto stačí jeden letmý pohyb s devastujícími účinky…

Děti do dlaně mají nadpozemskou sílu k životu a jde z nich energie, co by zbořila skály…a přitom jim tolik orgánů nefunguje, bojují nazí a beze zbraně proti tolika nesnázím…

Vejdou se do dlaně dospělého, a přesto jsou kolikrát silnější než on.

 A mé místo v jejich příběhu?...prosté…Mám moc ráda vlnu, přírodní materiál, znám jejich vlastnosti a prostě mě vzalo za srdce vidět, jak se ti nejmenší balí do syntetiky a průmyslových výrobků….Zvlášť, když je pro ně tak těžké udržet teplo.

Teď již méně poetické, čistě praktické info :-) : pletu  výhradně z přírodních materiálů, především ovčí vlny. Pro věci těch nejmenších z nejmenších výhradně z vlny ručně předené, chca nechca, je nepoměrně měkčí :-) a pro rodiče nedonošených dětí věci nabízím pouze za cenu materiálu. Není to mé živobytí, je to můj koníček a radost, nešetřím si na Mercedes :-), tak bych si jen hrozně moc přála moci těm nejmenším nabídnout teplo místo syntetických hrůz…zbytek už zvládne láska rodičů a všech okolo, tlukot mámy srdce, mňam mlíčko a asi lékaři.

 S těmi nejmenšími nemám osobní zkušenost, tak budu ráda za jakoukoliv radu či nápad - klidně upletu něco i na přání :-)...nevím, zda se více užijí např.dečky než spací pytle - přeci jen mají jemné ručičky. Nechám si ráda poradit, o co by případně byl zájem.

Moc děkuji za návštěvu v obchůdku a budu si moc přát, ať sem nějaká maminka zabloudí a je za to ráda :-)

 Petra

Pojď s klubíčky do pohádky

neboj, dovedou tě zase zpátky :-)

Zdrž se tady chvilinku,

odneseš si Hajánka či Muchlinku.

S tebou v postýlce chtějí spát

nebudeš se nikdy bát

bude s tebou kamarád :-)

co zažene smutky, pláč

draka i tmu hrozivou

mají sílu čarovnou!!!

Ovečky jim vlnu daly

z duhy barvu posbíraly

víly klubka umotaly

čarovnou moc přidaly :-)

                                           Jsi ještě moc malinká?

sama spíše Muchlinka?

o čem se ti v bříšku zdá? :-)

děsí tě i vyšší hlas

v očíčkách máš krásu krás

lesk ti do nich láska dala

a prachem hvězd tě posypala...

Svět je velké strašidlo

moc ho ještě nechceš znát

neboj, pojď se zachumlat

do teplého pelíšku, hřejivého kožíšku

jsi heboučké klubíčko

máma je tu brzičko

dá ti mlíčko, hubičku

a pochová holčičku.

Ty jsi malý rošťáček?

nevinný máš čumáček

světa lidí se už nechceš bát

naopak vše prozkoumat

těžké je tě uhlídat

ještě těžší dát tě spát

přijď si vybrat kabátek

a vrátíš se nazpátek.

Pojď s klubíčky do pohádky

jsou kouzelná - aniž tuší

věř mi - nelžu - na mou duši :-)!!!