radicalbee

Jednou kdosi řekl při novoročním přípitku na TV, že máme mít úctu ke starým věcem, že je to naše minulost, která nás formovala a ze které jsme vyšli. Byl to už starší člověk, který na stará kolena zrestituoval kdysi krásnou ale zničenou nemovitost. Ten den o něm šel i dokument, kde tento osmdesátník jezdil s kolečkem a snažil se vzkřísit k životu první místnost té ruiny. Utkvělo mi to v paměti a s postupem času jsem se začala dívat na staré věci z jiného úhlu. I ten oťukaný hrnec, zasazený s citem do nového prostředí, dokáže vykouzlit romantické zákoutí a dát duši místu, kterou by jinak nemělo.   Těší mě dávat věcem další šanci. Někdy stačí málo, jen sundat špínu, aby věc ukázala svou hezčí tvář. Ale člověk nemůže mít všechno. Něco si nechám, jiné pošlu dál, tam někde je zase někdo, kdo to ocení a komu se to bude líbit.