Vítejte na mých stránkách, kde si můžete prohlédnout co vyrábím a také se dozvědět něco o mně.
K drátování a vůbec ke všemu tak kolem jsem se dostala něco před 4 lety, kdy moje maminka již navštěvovala kurzy korálkování, drátování, později plstění, u kterého také zůstala. Nejdříve jsem tomu nevěnovala pozornost,ale nikdy neříkej nikdy. A tak jsem ji po nějakém čase poprosila, jestli by mě něco nenaučila a tak jsem do toho spadla. Dneska vyrábíme obě dvě. Všechny výrobky jsem si vyráběla jen tak pro sebe, začala jsem také jezdit na kurzy, něco se naučila, vyráběla jsem to tak dlouho, až to bylo už opravdu hezké a zase nový kurz ......
Je to koníček , který mi nějak přerostl přes hlavu a proto jsem se rozhodla, že bych se chtěla ubírat nějakou cestou. Zkoušela jsem jezdit na trhy, týden před se už nervovala, jak to bude, večer vše připravovala do noci, ráno brzy vstávala, vyrazila, tlačila se o místo, celý den potom stát a čekat co se prodá, snášet ne vždy příjemné komentáře. Zjistila jsem postupem času, že tohle opravdu není pro mě. Na chvíli jsem si dala pokoj, ale zase jsem se pro nějaký výrobek nadchla, pracovala a vyráběla a opět jsem skončila u problému, co s tím. Mezitím jsem pořád jezdila na kurzy a tam jsem přišla na to, že se mi líbí atmosféra, kdy jsme skupinka lidí, kteří vyrábějí jednu danou věc, přitom si povídají o všem možném, instruktor je sem tam opraví, pomůže, prostě takové příjemně strávené odpoledne. Proto bych chtěla učit to, co jsem se za celou tu dobu naučila, přitom dělat to, co vlastně dělat chci, a ne to, co dělat nechci. Což bývá většinou tak. Když začnu vyrábět nějaký ten košíček, nebo misku, tak nikdy nevím, co vlastně z toho vzejde. Baví mě vlastní kreativnost, úplně zbožňuji pocit, že si můžu vše vyrobit po svém a to mě ohromně naplňuje.Nic Vás tak nepotěší jako když Vás někdo pochválí, lííbí se mu to, co děláte. Tak by to mělo být.