sonia.nemcova

Jmenuji se Sońa, pocházím z malé obce Korouhev, která se nachází poblíž starobylého města Polička. Mnozí milovníci salámů, jistě znají oblíbený Poličan, který se chutí podobá uherskému salámu. Mnozí milovníci salámu však jistě netuší, že ve městě plném krásných památek, se také narodil náš přední hudebník Bohuslav Martinů.

Když jsem si v deseti letech přečetla životopisný román Auguste Rodin, rozhodla jsem se, že se stanu sochařkou. Bylo pro mne však docela těžké obstarat si sochařskou hlínu a další důležité komponenty, tak jsem naběhla do papírnictví, nakoupila si za kapesné barvičky a smířila se s tím, že budu "jen" malířkou. Pro ty, jímž je podezřelé, že by si desetileté dítě dobrovolně četlo něčí životopis, mám jednoduchou odpověď. Četla jsem jako šílená a četla jsem všechno, co  měla maminka v knihovně. Když jsem vyčerpala všechny atraktivní knížky, spokojila jsem se i s atlasem hub, či tátovými  knížkami o myslivosti. Životopis pana Rodina byl zkrátka v knihovně a tak byl přečten.

Životní okolnosti mne zavály do jedné z českých metropolí, do Prahy. Usadila jsem se v nejhlavnější pražské čtvrti, na Žižkově a spokojeně v ní žiji dodnes.

Miluji dobré lidi, zvířata, přírodu a jízdu na koni. Dlouhé roky jsem měla polokrevného, původně dostihového koně Vezírka. Měl přesně tu barvu, jakou jsem nikdy nechtěla, byl ryzák, ale i přes tuto jeho vadu jsem ho zbožňovala. Momentálně se mnou v bytě žijí tři psi, vrcholně neposlušná ovčanda Aranka, tančící srnčí ratlička Lilinka, dále starý, slepý smradlavý ořech Puňťa, dvě dožívající potkanky, Tiffany a Lulína a zajíc polní  se jménem Myšák. Zajíček nevidí na jedno očičko, je to malý hajzlík nemazlivý, ale má výborný charakter a smysl pro disajn. Moji zbytečně hezkou a novou sedačku během pár týdnu dokonale upravil a zkrášlil, takže nyní je s ní narozdíl odemne velice spokojen. Tráví na ní většinu svého volného času.