Krásný den všem :-)
Můj příběh začal velice neobvykle. Náhodné setkání ve vlaku, který nikam nejel. Stalo se to v únoru 2016, kde se od základů změnil celý můj život. Poznala jsem svého součaného přítele Jirku, který mně dovedl ke dřevu a výrobkům z něj. Začala jsem spolu s Jirkou vyřezávat sochy ze dřeva. Pravda, Jirka byl v mnohém napřed, ale snažila jsem se ho dohonit :-) Ještě mi bude trvat dlouhou dobu, než se budu moci postavit na jeho úroveň, ale myslím si, že třeba sokola, nebo trůn s draky, jsme společně zvládli moc dobře :-) Dalším mým hnacím motorem je můj pěti letý syn Martínek. Začala jsem vyrábět a naplno se věnovat výrobě ze dřeva i proto, že mně k tomu dovedl můj syn. Jednoho dne mi totiž řekl, že bych mohla vzít fotku a vyřezat jí do dřeva. Vůbec nevím odkud na to přišel, jelikož mu v té době byli jenom 4 roky, ale poslechla jsem ho. Dnes vyrábím fotky do dřeva a plastu pro radost všem lidem a vždy je nechám schválit mému synovi. Je to úžasné, když pokaždé vidím, jak ho každá nová fotka nebo výrobek nesmírně nadchne. Můj syn mi dal smysl života a já dám smysl tomu jeho...
Kromě fotek obdivuje Martínek i sochy ze dřeva, které s Jirkou vyrobíme... Nedávno mi kamarádka řekla, když se tak dívala na našeho dřevěného sokola, že je to neuvěřitelné, jak dokážeme dát život vlasně kusu dřeva. Tato myšlenka mně velice zasáhla a nemůžu jí dostat z hlavy. Často mi prolítne hlavou, když znovu něco tvořím. Je to totiž obrovská pravda...