Jůlie je půvab, láska, cit a trocha snění,
mé druhé já, čistá krása, to, co vidět není.
Jůlie se na Fler.cz dostala ze dvou podnětů, záporného a kladného.
Tím prvním byla úzkost, která na mě sedla v Hornbachu.
Celé dvě uličky tam totiž (a nejen tam, samozřejmě) zabírají reprodukce "uměleckých děl", fotografií, maleb i grafik. A to se pak moje srdce, srdce prahnoucí po kráse a ceně originálu, zajíká, když vidí, že v tomhle jednom Hornbachu si můžete koupit hned čtyři na vlas stejné obrázky a k nim klidně i další tři - jen v trochu jiné, menší či větší velikosti.
Víte, já opravdu nepatřím mezi snoby, co musí investovat do drahých originálů, a nepatřím zrovna ani mezi hledače starožitného umění a všech těch opravdu cenných věcí, ačkoli takové lidi občas obdivuji. Nábytek mám doma také z Ikey a ložní prádlo z Tesca, stejně jako devět z deseti Čechů.
Jsem ale pro to, aby umění - ve své nejčistší podobě, tedy v malbách a skulpturách - zůstávalo uměním a ne předmětem konzumu. A jsem hrdým členem ještě nezaložené ligy, jejíž program bude hlásat jediné: že na zeď patří jen a pouze to, čeho se předtím alespoň dotkla autorova ruka.
I kdybych snad v životě prodala jediný obraz - vždy budu hrdá a pyšná na to, že jsem - jako kapka v moři - přispěla k záchraně nešťastlivce a pomohla mu tak od neosobních, vlažných pohledů na neosobní, vlažné plátno, co by si byl býval vybral mezi stovkami dalších - úplně stejných pláten - někde v Hornbachu, Tescu, Asku nebo Scontu.
No a druhý popud vzešel z podstaty samotné Jůlie.
Není to totiž vůbec holka bez příběhu. Jůlie má co vyprávět!
A aby toho bylo jednou ještě víc, rozhodla jsem se ji vyslat do světa...
Pokud se vám zalíbí, možná budete právě vy její budoucnost!