Ke kovářskému řemeslu jsem se dostal náhodou, před několika lety, díky v podstatě nesouvisející činnosti, při odlévání hliníku na výrobu řemenic. Tehdy jsem si poprvé stoupl ke kovadlině, vzal starý kus rezavého železa, ohřál ho ve výhni a začal kovat. V tu chvíli jsem věděl, že tímhle bych se chtěl jednoho dne živit.
Postupem času jsem se zlepšoval, svůj sen jsem začínal brát vážneji. Nevyužitou stáj jsem předělal na kovárnu a pokračoval jsem dál. Po střední průmyslové škole jsem pokračoval ve studiu na SOŠ Umělecko-řemeslná jako umělecký kovář a zámečník.
Nyní se věnuji převážně výrobě maličkostí jako například hřebíky, prstýnky, přívěsky, náramky aj., přes různé užitkové předměty krbové nářádí, kliky, domovní čísla, ale také ozdobné předméty jako jsou růže, svícny a podobně.
Dále, jelikož jsem fanouškem vozidel všeho druhu, také vyrábím kovové modely dopravních prostředků.
Přestože mi jsou auta o něco bližší, občas zavítám i do zvířecí říše.
Správný řemeslník musí umět všechno, když je potřeba, tak třebas i porušovat fyzikální zákony. :D