malá monka

O nás

Jsme malinká manufaktura tak říkajíc výroba "z pod střechy", nedaleko velkých olšin a nevelké říčky Olšinky. Náš kraj se vyzančuje migraci ptáků - div. husy, čápi, stehlíky aj., chovem zvířat, včelařství, sklizní růžných plodin a sklizní sena a hlavně rozmary ročních období...

Vybrali jsem si život těžkosti vesnices polu s jeho kvalitou plodin a darů přírody, velice odlišný od konzumního městského života.

Jako první jsem začali vyrábět košíky, zasadili jsme stromy, zasadili jsme rajčata, brambory, rybíz, maliny aj. ovoce, pak jsme potřebovali sklizet a ukládat do sklepa, nechtěla jsem kupovat igelitové tašky, plastové přepravky a tak jsme zkusili vyrobit koší, ošatku, přepravku, ty první máme i dnes po 12létech a stále drží a musím říct že s tím někdy nezácházíme pěkně.

Košíky jsme začali používat i na nakupování a tak mě nebavilo dávat pečivo do igelitového sáčku který je v obchodě po vždy po ruce, tak jsem si ušila jutový pytlík a do něj jsem si v obchodě odpočítala rohlíky, chleba aj. pečivo, nejprve se na mě koukali divně ale za krátko jsem pytlíky šila i pro jiné sousedy.Pak se začaly otevírat i obchody bezesáčkové, kde si odměříte své množství do látkového pytlíku nebo zavařovací sklenice, toho jsem taky začali využívat. 

Mýdla jsem si vyráběla už dříve ze zdrav.důvodů, kdo se u nás umyl byl překlavepen jaké mají krásné a hebké ruce,  a tak jsme začali vyrábět i mýdla a jinou kosmetiku,  kterou po mnoho let vyrábíme tradičním způsobem tisíce let prověřené. Většina bylin nám roste na zahradě, někdteré v domě, na místních lukách, máme i vlastní včelky a tím máme i vlastní propolis a med a mateří kašičky. Oleje musíme koupit ale ze spolehlivých a ověřených zdrojů.

Pak jsem měla děti - taky mají eksémy a tak byla jediná šance látkové pleny a tak jsem začali šít i pleny. děti si chtěli hrát a byla doba co hračka z plastu to se rozpadla, tak jsem začala šít i hračky a soused nám vyráběl dřevěné hračky, kostičky, koníky aj. Tyto hračky se dědí z dítěte na dítě a stále drží a i děti které k nám příjdou na návštěvu spíše vyhledávají naše hračky.Snažíme se nezatěžovat životní prostředí, využíváme darů naši zahrady, ovoce a zeleninu  využíváme plně na marmelády, štávy, kompoty, aj.

Vše mělo svůj vývoj, někdy se dařilo méně a někdy více, ale toho špatného bylo méně a z toho jsem se poučili.

Naše várobky jsou plné domácí pohody, relaxace, odpočinku.

děkujeme za přízen a návštěvu

Jak vzniká košík

Vrbové proutí se dá kolem potoků sklízet celou zimu – jen je musíte uchovávat ve vlhku a chladu, aby nepřeschlo – a můžete se pustit do pletení.

V košíku totiž přenesete takřka cokoliv, kromě tekutých a sypkých věcí. V paneláku se bez něj žít dá, na venkově se bez něj téměř neobejdete.

Stačí hromada proutků a šikovné ruce, umění pletení košíků není problém se naučit.

Na základ dna si připravte šest pevných prutů, tři z nich ve středu prořízněte. Tři celé pruty provlečte středem těch proříznutých.

Dvěma tenkými proutky pak střídavě proplétejte základ dna tak, aby se pruty rozprostřely pravidelně do tvaru sluníčka.

A můžete se pustit do vytvoření osnovy koše. Jednoduše tak, že ke každému prutu tvořícímu dno zasuňte z každé strany jeden dlouhý silnější prut.

 A na řadě je výplet. Košík se dá plést jedním anebo více pruty najednou. Na horní okraj košíku použijte silnější pruty, třeba i jiné barvy.

Poslední řadu upleťte z proutků tvořících osnovu. A to tak, že všechny osnovy postupně zahnete za dvě stojící osnovy vpravo. Začištění je jednoduché: konce přesahujících proutků prostě odstřihnete.

A je hotovo

Ráda vyrobím i atypické dekorace na zakázku.