Pavel Kočička

Jsem rád, že jste na tomto velkém Flertržišti našli cestu i do mé galerie. Vítejte. Můj příběh malíře začal před devíti lety.

Tati, nakresli něco

"Tati, nakresli nám něco." slyším od devítileté Káti. Pravda, podrbal jsem se v duchu za uchem. Dřív jsem svým dětem kreslíval, ale už několik let ze mně nic nevypadlo. Měl bych to napravit.

Proč ne, bylo volno, konec roku 2008, a chuť něco tvořit velká ...

"Víte co? Nenakreslím, ale namaluju! Doneste mi nějakou čtvrtku a tempery."  probudila se ve mě  stará touha po barvě.

Obrázek se vcelku povedl, ale důležitější bylo to, co jsem při malování cítil. Druhý den už  jsem měl svůj námět pro obraz. Zážitek byl ještě intezívnější.

Kurz olejomalby

Přišel leden. Ve firmě oznámili, že se mění podmínky vyplácení provizí. Zůstat nebo odejít? A když odejít, tak kam? V tom roce mi bylo 40 a jediný příjem rodiny ať tak či tak zůstane na mých bedrech. Bylo jasné, že situace vyžaduje dát si pár dní time out. Úplně vypadnout z té hektiky. Na internetu jsem našel 3denní kurz olejomalby u jednoho pražského malíře. Ta úžasná vůně, když jsem vešel do jeho ateliéru! Ta atmosféra!

Jirka mi ukázal, jak na ni - jak na olejovou barvu! Už druhý den bylo hotov obraz "Podzimní řeka" na šepsovaném plátně 50x40 cm. Připadlo mi to jako zázrak. Šlo to tak lehce a čas ubíhal bez mého povšimnutí...

Rozhodnutí

Poslední, třetí den kurzu Jirkovi říkám. "Jirko, chválíš mě, ale teď buď upřímnej. Představ si, že na sobě budu makat. Od zítřka budu malovat každej den. Myslíš si, že si někdo můj obraz koupí? Nebo ... myslíš si, že bych se malováním mohl živit?"

Jirkova odpověď byla stručná. ale výstižná: "Pavle, máš na to, aby ses stal dobrým malířem. Neříkám, že bys ses tím nemohl živit. Ale mysli na tohle: Po světě chodí hodně dobrých malířů, ale těch, kteří svoje obrazy prodávají, těch je málo."

To mi stačilo. Po krátké rodinné poradě bylo rozhodnuto.

První prodané obrazy

Překlenovací finanční rezerva tu byla, jdeme do té nejistoty. V březnu byl kromě několika nových  obrazů hotový i web galerienaschodech.cz.  Díky němu jsem první objednávku na dva obrazy vyřizoval v dubnu v Táboře. Odpoledne jsem se pak stavil u kamaráda v Sezimově Ústí a i třetí obraz, který jsem vzal do auta, dostal nového majitele. V jednom dni. Lepší začátek jsem si neuměl představit. Byly to tři obrazy s monetovskou tematikou.

V červenci téhož roku jsem si pak dojel pro druhou vzpruhu k malíři Pavlu M. absolventu AVU. Pavel mě něco naučil o figurální malbě a hlavně mě povzbudil při překonávání první  zákonité krize.

Radost z malování se díky této vzpruze vrátila a s ní přišly i hojnější zakázky na nové obrazy.

První výstava

Na konci roku 2009 jsem uspořádal svoji první výstavu s námětem Zapomenutý Brod. Byly to většinou žánrové obrázky Německého (Havlíčkova) Brodu z první republiky. Výstava byla prodejní a měla velký ohlas. Trefil jsem se do zájmu návštěvníků.

V průběhu dvou let pak následovaly další tři výstavy, dvě v Havlíčkově Brodě a jedna v Praze.

Poprvé lektorem olejomalby

Přišel závěr roku 2010 a já jsem přivítal prvního vlastního studenta, paní Soňu L. Mé obrazy se jí líbily a měla touhu naučit se malovat. Tím začala nová etapa mé tvorby. Od té doby už nemaluju jen pro sebe a pro své zákazníky, a také kvůli svým studentům. V tom smyslu, že s každým novým obrazem se chci naučit něco nového, co jim budu moct předat.

Těším se z toho, že počet absolventů mého kurzu se dnes blíží k padesátce. A počet mých obrazů k 30e třem stům. Většina z nich visí na stěnách mých zákazníků.