Když chci tančit tak protancuju noc s několika průsvitnými vílami a bludičkami. Když chci klid, tak si sednu na břeh a poslouchám žabky. A když si chci povídat, tak zajdu ke staré vrbě. Ne, nemyslete si že jsem blázen a chodím si povídat s vrbou. (Žádná mluvící vrba přeci neexistuje, nebo jo??) Já tam navštěvuji jednoho milého, starého pana Vodníka, který mě vždycky vyslechne a poradí mi. A navíc vypráví ty nejkrásnější a nejúžasnější příběhy o lidech, zvířatech, vílách, strašidlech i o dalekých krajích. Je to úžasný zelený staříček...
... a z tohoto prostředí kouzelných vod, luk a lesů je má inspirace.