...Jednou, takhle těsně před vánocemi, jsme byli s tátou v lese u
hajného pro stromeček. Vybrali jsme si takovou malou veselou jedličku, která měla spodní větve trochu výš od země, aby se nám tam vešly nějaké ty dárky. Zaplatili jsme, dostali lístek, že jsme ten stromeček neukradli a vydali se zpátky k domovu. Pod nohama nám křupal čerstvě napadaný sníh a za námi zůstávaly stopy. Ty menší moje, jako Ellinky a ty větší táty, jako táty. Taky jsme několikrát z legrace upadli a udělali ve sněhu anděla. Že nevíte, jak se dělá anděl? To se divím. Padnete po zádech do sněhu a roztáhnete ruce. Těma rukama pak děláte nahoru a dolů, jako když chcete letět. Když potom opatrně
vstanete, zůstane po vás ve sněhu otisk anděla i s křídly.......

( malá ukázka z milé pohádkové knížky Milana Zimmermanna Pohádky z roztržené kapsy, kterou najdete také v mém obchůdku )

kvalitní reprodukce mé ilustrace s podpisem (bez vodotisku), velikosti 20x20cm, na kartonu A4