...a bylo všude bílo...země od nebes k nerozeznání...a nikde pevný bod o který by se dalo opřít pohledem...kde by se dalo spočinout...čisté bílé nic...k zbláznění.....a potom mezi vločkami sněhu...nepřeberností ledového netečného peří sypajícího se z oblohy....jediné rubínové pírko...
dotklo se bílé pláně...
tepající krůpějka krve....
život.....
nádech výdech...'
zázrak....byla tu ona.....žena....
a její záměr...ŽÍT...

Rubínka...tepající něžný život - není to snová víla jako ostatní...je to žena a tuším že je pro ženu....bude připomínat záměr žít....a změníme li se v peřej nespoutanou jakoukoli třeba i něžně ničící - řekne očima - je to v pořádku - boř a stav tvoř a žij...od toho tu jsme....vyvolávat nové tvary z bílého nebytí...črtat nové na bílé archy papíru....vdechovat život...do jakékoli formy....

a někdy to bolí

ale i to je v pořádku...

Rubínka je velká cca 40 cm. Má svlékací šaty, je plněna ovčím rounem, záměrem a láskou. Malovaná nesmyvatelnými barvami.