Babička vařila oběd a dědeček se rád vypařil ven. Seděl na své oblíbené lavečce , sem tam pohladil kolemjdoucího pejska a vzpomínal na staré dobré časy. Kdykoliv šly kolem nějaké slečny, obrátil oči v sloup a pomyslel si kdepák, tyhle mladý nemaj žádné kouzlo. Na co mají všechny v rukách ty cihly a jejich oblečení mu vzalo chuť i na tu koukačku. Kdepák ta moje, ta měla vždycky šmrnc i u té plotny a ještě vždycky dobře vařila....a vzpomínal a vzpomínal, až mu docvaklo, že má zrovna dnes jeho milovaná žena svátek. Natrhal kytičku , poprosil motýla , aby seděl pod límečkem a mazal domů, aby babičce popřál :-)

kámen malovaný akrylem, lak

8,5 x 6 cm