1/6

Autorský soutěžní šperk, zhotovený technikou měkkého pájení bezolovnatým cínem se stříbrem. Šperk je zhotoven za jaspisu -variscitu, nádherných a svěžích barev. Velikost přívěšku je 7 x 5,5 cm a je zavěšen na 46 cm dlouhé černé kůži. Šperk je broušen,patinován a ošetřen antioxidante.

Součástí šperku je i dárková krabička.

Tento čarovný zvon byl zhotoven do soutěže našeho cínařského klubu Tvoříme šperky z cínu. Téma soutěže zní ,, Z pohádek a pověstí mého kraje,, Jakmile budou všechny soutěžní šperky vloženy, dám tady odkaz, aby jste také mohli hlasovat. Tak je vloženo a jestli se chcete zapojit, tak máte 3 hlasy zdehttps://www.fler.cz/blog/jak-to-vidi-cinarky-48-soutezni-kolo-34652. :-)))

Já jsem si vybrala pověst z mého rodného Moravskoslezského kraje o čarovném zvonu. Zde je počteníčko o předmětu doličném :-)))

Pověst O čarovném zvonu

Naše pověst, se váže k části zdejšího území města Karviné zvané Fryštát. Ve starém městě Fryštátě žili pracovití lidé, kteří svou pílí zajistili jeho rozkvět. Byla zde úrodná půda, lidé nevěděli, co je hlad a bída, řeka Olza dávala hojnost ryb.
Když si zde obyvatelé Fryštátu postavili kostel, který byl tak pěkný, že daleko v okolí neměli podobný, rozhodli se, že si rovněž nechají vyrobit vzácný zvon. Ten byl ulit z čarovného kovu. Když zvon zněl, dokázal proměnit zlo v dobro, smutek v radost a obměkčovat tvrdá lidská srdce.
Jednou v noci ve městě vypukl požár, ale protože zvon bil na poplach, nikdo z lidí neuhořel. Celé městečko tehdy lehlo popelem a s ním i kostel. Čarovný zvon zmizel. Až po nějakém čase, když už bylo postaveno nové městečko a ze zhořeliště se stala pastvina pro dobytek, se tam udála divná věc. Stádo sviní rylo zem a vyrylo zvon, který zde od požáru ležel zapomenut. Všichni se radovali a zvon opět zavedl starý pořádek.
V té době žila na těšínském zámku kněžna, která vždy s dojetím poslouchala jeho libému vyzvánění. I rozhodla se, že zvon od Fryštátu odkoupí. Fryštátskému rychtáři přislíbila, že za zvon od Fryštátu zaplatí tolik dukátů, kolik jich bude zapotřebí k vydláždění cesty s Těšína do Fryštátu. Tak se tedy stalo. Obyvatelé Fryštátu se se zvonem těžko loučili a při stěhování jej doprovázelo celé město. V Těšíně byl zvon slavnostně zavěšen na věži tamějšího kostela.
A pak se stal ten zázrak. Věrný zvon se v noci vrátil zpět do Fryštátu a tam zvonil a zvonil. Nikdo neuměl vysvětlit tuto záhadu. Ještě dvakrát fryštátští dopravili zvon do Těšína, ale ten se pokaždé vrátil zpět a ráno již vyzváněl na věži zdejšího kostela.
Kněžna pochopila, že vůli zvonu nezlomí, a proto jen přikázala, aby byla na kostelní věži zazděna okénka směřující k Těšínu. Věrný zvon zvonil ve Fryštátě až do 1. sv. války, kdy byl zabrán pro válečné účely.
Pověst však v našich lidech žije dál pro dojemnou věrnost, kterou zvon svému lidu zachoval.

(převzato http://moravskoslezsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=112150)

Doufám, že i pro novou majitelku bude šperk stejně čarovný :-))))