Celestýn vzniká většinou v průběhu zpevňování mořských jílovitých a slínitých usazenin, při čemž vznikají v hornině kulovité konkrece celestýnu, které mívají dutinu vyplněnou dobře omezenými krystaly. Z usazenin se celestýn těží a používá jako zdroj stroncia. Stroncium se používá k výrobě ohňostrojů, protože obarvuje plamen karmínově červenou barvou. Celestýn vzniká také vysrážením mořské vody a často se objevuje jako složka v evaporitických ložiscích.

Na první pohled se může zdát krystal celestýnu tvrdý, ale ve skutečnosti je měkký a křehký. Také je citlivý na světlo, takže pokud by byl delší dobu vystaven slunci, může ztrácet barvu.

Chemicky se jedná o síran strontnatý. Krystalizuje v rombické krystalové soustavě a vytváří sloupcovité, tabulkovité, prizmatické a dobře omezené krystaly. Průsvitné až průhledné krystaly celestýnu jsou dobře štěpné ve dvou směrech. Nejčastěji celestýn tvoří zrnité, zemité, celistvé agregáty a konkrece.