Drobný obrázek na dřevě, malovaný i ze stran, jako vzpomínka na chvilku, kdy váháme než večer rozstvítíme.

Moje babička vždycky říkávala: "Počkej ještě chvíli a nerozsvěcej, uděláme si černou hodinku, děvče." A pak jsme seděly a čekaly, až se šero promění ve tmu a my budeme muset rozsvítit. (Byl to jediný čas za celý den, kdy bybička jen tak seděla a po dni práce nic nedělala.)

Obrázek je na upraveném masívním dřevě, možné hned pověsit, signovaný, olejomalba o rozměrech 25 x 21 cm