Čistá starožitná umělecká POHLEDNICE, ČB fotografie, propagační nápis: Božena Němcová s dětmi z roku 1852, zleva: Jarouš, Karel, Hynek a Dora
... ... formát cca 14,6 x 10,5 cm, vydal: nakladatelství Orbis, Praha, edice: Svět v obrazech
... ... známka: Božena Němcová, 1820 - 1950 / razítko: Česká Skalice, Ratibořice, 24. VI. 1950 Oslavy 130. výročí narození Boženy Němcové
... ... made in Czechoslovakia, dobrý stav, jen mírné flíčky ... ... vhodné pro sběratele.

-----
Božena Němcová (rodné jméno Barbora Novotná, později Barbora Panklová, 1816 - 1818 - 1820 ? Vídeň ? - 1862) byla česká spisovatelka a překladatelka z bulharštiny, slovenštiny a srbštiny, resp. srbochorvat-štiny.

Rok 1820, obec Česká Skalice – svatba rodičů (pěstounů).
Teprve po sňatku matky (pěstounky) Terezie Novotné s panským kočím, rakouským Němcem Johannem Panklem (1794 - 1850) v České Skalici dostala pozdější spisovatelka jméno Barbara Pankl (německy) resp. Barbora Panklová (česky).

Ratibořice – manželé Panklovi sloužili na náchodském panství Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské. Babička z matčiny strany Magdaléna Novotná, tkadlena z Náchodska, pobývala u své dcery v letech 1825–1830 a pomáhala s výchovou dětí.

Božena Němcová měla 4 děti:
- Hynek (1838 - 1853) výtvarně nadaný, zemřel na tuberkulózu.

- Karel (1839 - 1901) působil jako městský zahradník v pražském Karlíně a císařském parku Sanssouci v Postupimi.
Později byl učitel na místní hospodářské škole v Táboře a pracoval i jako zahradník v botanické zahradě.
V roce 1896 vyhrál konkurz na ředitele Zemského pomologického ústavu (odvětví botaniky) v Tróji, kde byli vzděláváni budoucí ovocnáři.

- Theodora (česká verze: Bohdana, 1841 - 1920) vystudovala francouzštinu a nastoupila jako učitelka v Táboře, později učitelka ručních prací v Jičíně.

- Jaroslav (1842 - 1898) měl malířský talent, začal si vydělávat ve fotografickém ateliéru retušemi.
Odešel do Ruska, kde vyučoval jako soukromý učitel kreslení a přivydělával si i jako fotograf.
Nakonec z něj byl soukromý učitel kresby a rýsování, později se dokonce stal ředitelem reálky v Rovně (nyní na Ukrajině) a v Oděse.
I jeho bavilo ovocnářství a sadařství a o těchto oborech si rozšiřoval vědomosti. Věnoval se botanice a ve Vinnici (nyní na Ukrajině) založil výzkumný sad, kde vypěstoval nové druhy jablek, angreštů a dalšího ovoce.
Ruský ministr zemědělství ho proto vyslal do Ameriky, aby se tam seznámil s tím, jak dochází k zužitkování ovoce. Své poznatky sepsal do 400 stránkové knihy, kterou také sám ilustroval.
Osobně ho ocenil dokonce i car Alexander III.