Tak uz vim, jake to je, vylezt uprostred noci na nejvyssi vrchol v okoli, slyset kazdy vecer houkat sovu a byt hned zpocatku zimy na opustenem ostrove.
Fotka z lonska, tohoto dne.
Krasny prosinec vam preju.
Prosim nikdy neprestavtejte snit!
Ale vezte, je dobre u toho zustat obycejnym.
Buďte obyčejní... buďte tak obyčejní, že zmizí i touha po neobyčejnosti.
Jen tak budete v přítomnosti; jinak nemůžete být v přítomnosti.
Montaigne napsal: "Hledáme jiné životní podmínky, protože si neumíme užívat těch svých, a tak se ve vnějším světě snažíme zjistit, co je uvnitř. Nemá smysl stoupat si na chůdy, protože i na těch musíme stát na vlastních nohou. Nemá smysl sedět na nejvyšším trůně světa, protože i tam sedíme na vlastním zadku."
Je úplně fuk, kde jste - zda nosíte vodu nebo sedíte na trůně nebo jste prezident či premiér. Ať jste kdekoli, vždy jste sami sebou. Pokud jste nešťastní při nošení dříví, budete nešťastní i jako prezident, protože vnější věci nic nezmění. Jste-li šťastní jako žebrák, jen tehdy budete šťastní i jako císař; jinak to nejde.
Pocit štěstí je závislý na kvalitě vědomí. S vnějšími jevy nemá vůbec nic společného. Dokud neprocitnete, bude vás všechno víc a víc trápit. Jakmile procitnete, bude vám vše přinášet radost a blaženost. Na ničem jiném nezáleží;
ZÁLEŽÍ JEN NA HLOUBCE VAŠEHO BYTÍ,
NA VAŠÍ VNÍMAVOSTI.