Tenhle je o vedení – ne o síle.

Jezdec tu není hrdina. Nemá zdviženou ruku, necválá naplno. Sedí klidně, tělo i kůň jsou sladěné. Stromy stojí po stranách jako hranice cesty, ale nikam netlačí. Déšť nebo patina glazury stéká shora – svět je těžký, proměnlivý.

A přesto se jede dál.

Ručně vyráběný keramický hrnek s motivem jezdce na koni v tichém pohybu krajinou. Nevypráví o cíli, ale o směru. O tom, že někdy stačí sedět pevně, dýchat a nechat krok plynout.

Barevnost je zemitější než u předchozího jezdce – víc hnědé, méně světla. Glazura stéká jako déšť nebo čas. Motiv je malý, skoro skromný, ale přesně proto funguje: musíš se přiblížit, aby ses podíval.