Eliška nebyla mocná pernštejnská paní, ale obyčejná komorná....Tak obyčejná však však přece ne....byla krásná zlatovlasá dívka a na svou krásu patřičně pyšná....a také za svou pýchu zle potrestána...se svým zrcadlem a hřebenem se propadla pod zem a jeji nešťastná duše se v okolí Pernštejna potuluje stále....

...v okolí hradu jsou všude "stříbrné" kameny.....je to stříbro falešné a "kočičí" ...laciné jako tretky chudé služky....proto jí nesuďte moc přísně...nic jiného než svůj půvab neměla....

...a tak jsme jí věnovali křehký dívčí stromek na slídovém kameni ....stromek lehký a rozechvělý jako duše nešťatsné Elišky...

.....Kolekce "pocitů - použit kámen z hradu Pernštejna, doplněno korálky a skleněnými komponenty.