Hliněné džbánky Biliner Sauerbrunn

3x hliněným džbánem Biliner Sauerbrunn

------------------------------------------------------

První stáčení do džbánků až k PET
 Tehdy bylo jezírko obezděno, stáli u něj dva muži a ti natáčeli vodu lidem do nádob. Velice brzy došlo k nápadu stáčet vodu do zásoby. Tak se začala psát historie hliněných džbánků s Bílinskou kyselkou.
Ve džbáncích měla Bílinská podobné podmínky jako pod zemí a vydržela neuvěřitelně dlouho čerstvá. To tehdy nebylo vůbec obvyklé a tato vlastnost byla sama o sobě považována za zázrak. Tehdy lidé nevěděli, že trvanlivost Bílinské je dána přirozenou čistotou pramene a také díky bublinkám kysličníku uhličitého. Téměř neomezená trvanlivost vody umožnovala její daleké rozesílání pomocí koňských potahů a námořních plachetnic.
Džbány vyráběli z místních surovin hrnčíři z blízkého okolí. Měli svoji specifickou tmavě hnědou barvu, třeba na rozdíl od džbánů, do kterých se kdysi plnily vody v Karlových Varech, ty byli světlejší, spíše okrové barvy. Jedna výrobna džbánů se nacházela v blízkosti starého bílinského pivovaru.
Džbány se ukládaly na povoz, obyčejný žebřiňák, zabalené do slámy do dřevěných beden a vozily se poměrně daleko.
Tehdy vznikl nápad vybudovat podzemní lanovku. Tou se vozily džbány od pramene k dolní budově. A začalo se uvažovat také o výstavbě železnice, na místě, kde dnes skutečně stojí. Lanovka se však kupodivu nevyužívala moc dlouho, doprava lanovkou se ukázala neprakticky složitá. Proto se postavila osmihranná stáčecí místnost, octagon, do které byla Bílinská dovedena trubkou. Octagon byl znám všem dětem za dob rakousko-uherského císařství. Byl totiž zaznamenán v tehdejších školních učebnicích pracovní nauky, kde továrna stáčírny byla jako ukázkový vzor hygieny a organizace práce.
 Psal se rok 1898. Postupně končily džbány a plně je nahradilo sklo.
 
Přeci jen odnést balení léčivých zdrojů ve skle je poněkud fyzicky náročnější než v polyethylentereftalátových, tedy PET lahvích. Sklo má ale své opodstatnění v restauracích , lékárnách, apod.
Ale zhruba 40 let existovaly vedle sebe jak hliněné džbány, tak sklo.
V České republice se PET lahve začaly objevovat po roce 1989, po pádu železné opony. Stáčení přírodních léčivých vod do PET lahví se výrazně rozšířilo až v letech 1996

©