ILMENIT- vzácný drahokam, 3,10 Ct. PÁKISTÁN ZAGI

Kovově lesklý vzácný neobvyklý přírodní ILMENIT ( titanové železo ) broušený přírodní drahokam z Pákistánu ZAGI. 3,10 Ct. Vel.9x7.1x4.8 mm 

Ilmenit 

Ilmenit, také známý jako titanové železo, titanová železná ruda nebo svým synonymem menaccanit, je často se vyskytující minerál ze třídy minerálů „oxidy a hydroxidy“. Krystalizuje v trigonální krystalové soustavě s chemickým složením FeTiO3 a vyvíjí převážně tlusté deskovité krystaly, ale i zrnité až masivní agregáty černé až ocelově šedé barvy a černé čáry.

Ilmenit je formálně směs s podílem 48 % oxidu železitého a 52 % oxidu titaničitého a vypadá velmi podobně jako magnetit. Často je kontaminován přídavkem hematitu, se kterým se za vysokých teplot tvoří smíšené krystaly.

• Fyzikální vlastnosti: tvrdost 5–6, hustota 4,7 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý, nerovný.
• Optické vlastnosti: barva černá, průhlednost opakní, vryp je hnědočerný. Lesk kovový, mastný.
• Chemické vlastnosti: tvoří ho titan (31,56 %), železo (36,81 %), kyslík (31,63 %). V kyselinách se nerozpuští.

Minerál byl poprvé objeven v údolí Menaccan v Cornwallu (Anglie) a popsán Williamem Gregorem v roce 1791. Původně byl pojmenován podle místa svého nálezu jako menaccanit (také menachanit, menakanit nebo menakan).

Název ilmenit, který platí dodnes, dal minerálu v roce 1827 Adolphem Theodorem Kupfferem (1799–1865), který po analýze minerálu z hory Ilmen na jižním Uralu určil, že se nejedná o titanit, dříve předpokládané, ale jedno nové spojení.

Ilmenit se vyskytuje jako součást vyvřelých hornin jako je gabro a diorit, někdy také v křemenných žilách a příležitostně v metamorfovaných horninách. Jako povětrnostně odolný minerál se ukládá v říčních píscích spolu s magnetitem a rutilem jako tzv. mýdlo.

Ilmenit je velmi často převládající titanovou fází v amfibolitech, protože jeho pole stability sahá až do velmi vysokých teplot. Minerální rutil lze nalézt při vyšších tlacích.

Mimo jiné stojí za zmínku kvůli mimořádným nálezům ilmenitu Girardville v kanadské provincii Québec, kde byly objeveny krystaly ilmenitu o velikosti až 15 cm. V norských komunitách Arendal a Kragerö se objevily krystaly o velikosti až 12 cm. Hauge i Dalane, rovněž ležící v Norsku, je také jedním z nejvýznamnějších nalezišť v Evropě.
Z Miass na Uralu byly známy nálezy krystalů o velikosti 10 cm a švýcarský Maderanertal je známý svými krystaly ilmenitu ve tvaru růžice podobné hematitovým růžím. Ilmenitrosy lze nalézt i na jiných místech jako např B. v pohankovém dole u Franklin, New Jersey ve Spojených státech amerických (USA).

Ilmenit je nejdůležitější titanový minerál. V roce 2011 bylo asi 47 % celosvětové poptávky po výrobě oxidu titaničitého pokryto ilmenitem. Kanada, Austrálie a Jižní Afrika tvoří dvě třetiny celkové roční produkce tohoto kovu.

Vědci spolupracující s geologem Jamesem B. Garvinem z Goddard Space Flight Center mají podezření, že se ilmenit vyskytuje ve významném množství také na Měsíci, a doufají, že ho tam využijí k výrobě kyslíku pro možnou měsíční základnu. Infračervené snímky pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem v roce 2005 v lunární oblasti kolem kráteru Aristarchus ukazují silné důkazy větších ložisek ilmenitu.

Ilmenit je jedním z hlavních výchozích materiálů pro výrobu oxidu titaničitého pomocí chloridového i sulfátového procesu.