Jan Amos Komenský, O sobě, 1987.

Obrovská literatura věnovaná J. A. Komenskému na jedné straně nashromáždila množství znalostí, ale na druhé straně navrstvila na jeho osobnost tolik odborných i popularizujících výkladů, že se pod nimi ztrácejí její kontury. V této knize se Komenský představuje sám. Nenapsal soustavnou autobiografii. V dopisech a útržkovitých i ucelenějších svéživotopisných záznamech však o sobě pověděl velmi mnoho. Když na sklonku života charakterizoval sám sebe jako "muže touhy", pojmenoval hnací sílu nadlidské pracovitosti, jíž vzdoroval osobní i národní tragédii. Chronologicky seřazené listy, vzpomínky a apologetické projevy vypovídají o tom, jaká to byla touha a co ve své naléhavosti obsáhla. Otevírají spolu s výňatky ze spisů Komenského, přibližujícími dobovou mentalitu a každodennost, průhled do jednotlivých etap jeho života: dětství předčasně ukončené osiřením, studií v cizině, práce ve vlasti, nad níž se stahují mraky absolutismu ohrožujícího zbytky svobod hájených od husitství, bělohorské katastrofy, vykořeněnosti exulanta přemáhané úsilím o dobytí nejzazších možností lidského poznání a stálou myšlenkou na zubožený národ, jehož vyslancem se cítí být v anglických, švédských, uherských i nizozemských službách, ať uctíván jako geniální reformátor školství, trpce si uvědomující, že pedagogika není jeho nejvlastnějším posláním, nebo ponižován do postavení prosebníka, dožebrávajícího se na svých mecenáších pomoci pro těžce zkoušené krajany. Z knihy postupně vystupuje nečítankový, nepřikrášlený a tím také živý a životný Komenský.

Na okraji plátěné vazby trochu ušpiněná (viz foto), jinak dobrý stav.