Když už jsem byla v tom brouzdání po aukru, nabitá energií po prodeji podobného křesílka, mou pozornost upoutalo cosi - něco, co nemělo hlavu ani patu, ale ve finále mohlo vypadat úžasně. Tak jsem ho koupila. S nadějí, že to zase tak strašné nebude. Bylo. Bylo to vlastně ještě horší. Dřevo vyschlé, rozpraskané, nožičky chycené plísní, nejspíš stálo někde ve vlhku. Tohle by se ještě dalo přežít. Ale horní část potlučená, rýhy ve dřevě... ...a nejhorší bylo, že křesílku se nejspíš někdo snažil dát čalounění vrchní části. A tak jsem z celé horní části vytahovala desítky hřebíčků... ach jo.

A tak přišlo očištění, napouštění, broušení, tmelení, broušení, tmelení, broušení... až nakonec silnovrstvá lazura a lak. 

Mám z něj radost :)

Sedák není prozatím pevně přidělaný - můžu tak změnit potah (barvu, vzor) za jiný pokud si kupec bude přát.

A já si již jen přeji, aby tohle malé milé křesílko našlo majitele, který jej bude mít rád.