Malba akrylem na kameni. Přelakováno matem.
16 x 12 cm
Jen tak pro pobavení ... to "postižení" všude koukat po kamenech se se mnou vleče dlouhé roky. Ne že bych koukala jen na šutry, to ne, stíhám vnímat i všechno kolem (včetně aut, aby mě nějaké nezrakvilo :-D) , ale většinou si musím nějaký odevšad dovézt. Vzpomínkový anebo malovací. Velký , malý nebo rovnou hromadu. Například můj včerejší výlet na Praděd končil procházkou po lázních Karlova Studánka.S načepovanou kyselkou v batohu jsem před odjezdem busu usilovně hledala malovatelný kámen. Božínku tu je tak uklizeno, že snad žádný nenajdu, zmocňovala se mě hysterie a tak jsem se div nezabila, když jsem lezla do potoka,který byl poslední naděje, že si ten už tak těžký bágl ještě víc zatížím, ale domů dolezu celá šťastná, že budu malovat poprvé v žití lázeňský šutr :-D No nebudu to protahovat, byli tam stouni ještě horší , než ve vrbenské řece, ale tři jakžtakž malovatelné jsem naházela k petkám a naskočila do busu. Sice to nebyl ten pěkný gigant za lavečkou, na které většinou sedávám, ale něco máš , macku, tak nebuď nenaž...sytná :-D
Tento s okřídlenou bytostí kupodivu nepáchne rybinou, zatímco ty další dva ano. Kameny vždy odrhnu kartáčkem, aby byly čisté a bez občasného slizu, ale i kdyby tu byla ta rybina patrná, do sava bych vám je stejně nenamáčela.Vždyť to patří k věci, co myslíte :-)