Kuchyňské alžbětinské divadlo

aneb William and William je především úžasná dřevěná skříňka z období secese, a pravděpodobně byla součástí rozsáhlejší sestavy. K nám se dostala už v hodně zbídačeném, hybridním stavu, neměla původní poličky, zámek, kdosi ji nešetrně přetřel emaily, a ani během užívání se s ní podle všeho zrovna nemazlil. Muž ji teda kompletně rozebral, vytahal rezavé hřebíky, odstranil zlepšováky (třeba magnet v bakelitu nebo zoufalou hliníkovou knopku), zlikvidoval prohnilé a prožrané části (už žádný červotoč prosím:-)) a nahradil je novými kousky. Já se pak skříňku snažila oživovat podle svých možností. Co šlo, to jsem očistila, vyspravila, začernila a natřela "dračí krví", vytapetovala, zvýraznila krásu původního ornamentu (pod nánosy se zlatá objevila jako nejspodnější barva), a doleštila černým krémem na boty, abych tu svítivou novotu trošku srazila. Připevním i stylovou úchytku, původně byla totiž skříňka zamykací a vydlabané části jsem nemohla nijak kamuflovat. Zvenku jsem klíčovou dírku alespoň vyplnila a jakžtakž vybrousila. Zatím jsem vhodnou knopku nikde neobjevila, ač už jsem prolezla kdejaký krámek, vyřezávaný čtvereček uprostřed je však příliš dominantní a zavazující. Proto zatím přemýšlím i o nenápadném textilním či koženém očku umístěném na spodní hranu dvířek. Pokud se najde zájemce dřív, než něco vymyslím, můžeme to konzultovat spolu:-), nebo až oříšek rozlousknu, nafotím to ještě jednou.

Za téma lobovala nejen nápadná podobnost s mobiliářem v jídelně anglického Red House, ale taky hrací strojek s ústřední melodií filmu Romeo a Julie. A tak je Shakespeare rázem j. h. Na čaji o páté, napříč staletími, v převratném domě Williama Morrise,. (No ale nedivte se, krom toho, že na počátku secese stál právě on v čele hnutí Arts and Grafts, byl to taky básník, takže by si jistě rozuměli. Teda… myslím:).) Hrací strojek byl nový a pouze v plastové schránce, proto dostal na míru vyrobenou krabičku ze silného kartonu, ta zas kabát ze zmenšeniny starého plakátu k nejslavnějšímu milostnému dramatu a z několika přetisků secesních tapet (většina motivů přímo Morrisových). Zdobí i zadní stěnu a vnitřní stranu dvířek. Jinak celek doplňují secesní kuchyňsko-divadelní starožitnosti, jako je bezvadné kukátko z mosaze a perleti, koník a flakonek z malachitového skla, a pak mírně poškozené kousky - něžné rukavičky k večerní toaletě, dlouhé, smetanové, průsvitné jako sen (na pravé jsou bohužel dvě tenká spuštěná očka), starobylý porcelánový mušlák s vyštíplou mušličkou, a kořenky, které nesou stopy času nejvíce, jsou už bez víček a pochází pravděpodobně z porcelánky v Dubí. To všechno však můžete odstranit (auuuuu.....:-() a skříňku využít praktičtěji, po svém, třeba jako nástěnnou lékárničku, malý kabinet do koupelny či kuchyně, schránku na kuřácké potřeby, bižuterii a podobně. Vzhledem k Romeovi a Julii přidávám k případnému nákupu i dárek – novou miniaturní knížečku s citáty o lásce.

P. S. A konečně jsem nezapomněla zdokumentovat, jak tento kus před úpravou vypadal:-).

Rozměr: 46,5x28x14cm