cínový šperk ,cínovaný kabošon - kauri fosilie....patinováno,ošetřeno antioxidantem, velmi pečlivě zpracováno i z rubu

zavěšeno na černé kulaté kůži s prodlužovacím řetízkem

velikost 5 cm bez závěsu.....další šperky z cínu najdete zde

Při nákupu nad 1000,-Kč kupón na další nákupy se slevou 10 % po celý tento rok.

Zbytky stromů kauri rostou na Novém Zélandě dodnes, dosahují výšky přes 30 metrů a dožívají se až 2000 let, jejich porosty, které kdysi pokrývaly velkou část Severního ostrova (North Island), však byly na přelomu 19. a 20. století bezohledně vykáceny. Pro původní obyvatele Maory byl kauri posvátným stromem nadaným duší a božskými vlastnostmi a jeho skácení se neobešlo bez ceremonií.

Tak jako my máme lípu a Němci dub, kauri, což v překladu znamená matka lesů, je národním stromem Nového Zélandu. I když jeho zeleň se více podobá listům, patří mezi jehličňany. Jejich tvar a barva se výrazně mění v závislosti na věku stromu. Přesto, že dřevo je lehké, vyniká pevností a výborně odolává vlhku. Angličtí kolonizátoři z něj stavěli mosty, domy, lodě. Stromům kauri prý Angličané vděčí za vítězství v bitvě u Trafalgaru, kde anglické válečné loďstvo vedené Nelsonem porazilo španělsko-francouzskou válečnou flotilu a potvrdilo tak na dalších sto let svou nadvládu na světových mořích. Na těžbě stromů se v té době měli podílet i vystěhovalci z Čech. Dokumenty o tom jsou v Bohemian Museum a v hospodě ve vesnici Puhoi.

Angličané se nyní na Nový Zéland vracejí pro stromy znovu. Tentokrát ale jen pro jejich pozůstatky z doby ledové. Na zkamenělých kmenech je zajímají letokruhy. Hodlají z nich vyčíst údaje o množství uhlíku v atmosféře Země. Široké letokruhy jim zase mají říci, kdy v oblasti panovaly chladná a suchá léta. Jde o zdroj informací, který by mohl vnést jasno do mezery v záznamech o měnícím se klimatu. Ty naše totiž sahají jen do poloviny devatenáctého století. Kauri nejsou jediné fosilizované kmeny stromů na světě. O mnohem starších nalezených nedávno v Americe o nichž se soudí, že mohly mít na svědomí dobu ledovou (tím, že z atmosféry vyčerpaly oxid uhličitý), jsme na Oslu psali v článku „Kompletní fosilie prvních stromů“. Nikde na světě ale nejsou tak bohaté zdroje pravěkého dřeva, které překlenou tak rozsáhlé období, jako právě na Novém Zélandu