Bylo to v dobe covidu,
kdyz nas chlapec nekde na inzerat objevil prodej
velmi podivuhodneho druhu slepicek.
Tehdy nam nezname sumatranky,
temer nezname a na pokraji vyhynuti.
Tamni je maji na bojovani,
oni jsou ale prirozene naprosto nekonfliktni.
Kdyz prijeli, musim rici, ze to byl pro me trosku sok,
uhrancive cerne stvoreni, zvlastni magicky jine nez ostatni.
Tou dobou jsme byli uzavreni, u nas naprosto jak na pustem ostrove
a hodne jsme cetli, vsecko, co slo.
A dostal se nam do rukou pribeh Hranicarova ucne,
ktery nas naprosto ucaroval.

A kdyz tou dobou prijely slipky, zacali jsme jim rikat Morgaratky.
Pravdepodobne pro tu jejich temnou barvu, kdo vi,
ze zacatku jsem se jich pomalu bala.
Ale nakonec to byly velmi jemni a noblesni spolecnici.

Dodnes kraci po nasem dvorku.

Pošlu jako pohlednici.