Víte o tom, děti, že skřítkové a víly jsou skutečně mezi námi? Říkáte, že jste ještě žádného neviděli. A víte proč? Ne? Tak já vám to povím.

Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, tady žili jen samí dobří lidé. Všichni si navzájem pomáhali, byli na sebe hodní a měli velice rádi přírodu. A za všechno, co se jim dostávalo, děkovali Bohu. Proto měli i zvláštní jemnější zrak a mohli vidět všechny skřítky, víly, elfy, sylfy, salamandry, vodníky i obry. Všichni tito se jmenují bytostní a mají těla jemná jako vzduch.

Lidé si s nimi povídali a oni jim pomáhali v jejich práci. Třeba obři jim pomáhali se stavěním velkých staveb a domů. Pomáhali jim lámat velké skály. Skřítkové jim zase pomáhali při vaření. Radili jim, jaké koření mají do jídla přidat, aby jídlo bylo moc dobré. Nebo jaké bylinky mají použít na čaj, aby lidé byli silní a zdraví.

Ale pak se k lidem dostalo zlo, které jim jejich jemný zrak zatemnilo. Tak přestali bytostné vidět. Lidé začali být zlí, začali lhát, závidět si, být lakomí a přestali se mít navzájem rádi. I přírody si přestali vážit, a proto se k ní přestali chovat hezky. A tak je to i dnes. Proto lidé už žádné skřítky nevidí a myslí si, že si je dříve lidé vymysleli. Ale oni opravdu jsou. A pár hodných lidí i dětí je může ještě vidět.

Každý bytostný má svůj úkol a s radostí ho plní. Malí skřítkové se starají o rostlinky, aby pěkně rostly, elfové o květiny a o stromy, sylfové o obláčky na obloze, o vítr a déšť, vodní víly se starají zase o studánky a potůčky, vodníci o rybníky, salamandři jsou skřítci ohniví a starají se o oheň.

I když je, děti, nevidíte, přesto si s nimi můžete povídat. Teď o nich alespoň víte. A já vám poradím, jak si s nimi můžete povídat.

Určitě máte doma nějakou květinku v květináči. Když ji budete mít rádi a říkat jí pěkná slova, nebo jí můžete něco pěkného zazpívat, tak ona vám krásně poroste. To mají skřítkové totiž moc rádi. Nebo až uvidíte na obloze obláčky, můžete pozdravit sylfy a uvidíte, jaké krásné obrazy pro vás budou z obláčků stavět. Bytostní mají velkou radost, když se vám líbí, co oni vytváří. Anebo, až půjdete mamince natrhat kytičku do vázy, nezapomeňte elfy pěkně poprosit o radu, jaká kvítka natrhat, a potom jim za kytičku, kterou spolu s vámi vytvořili, poděkovat.

Také můžete sáhnout na kůru stromu a poprosit elfa, který v něm bydlí, o sílu. A pak samozřejmě opět poděkovat. I na stromech, na skalách či na kamenech tvoří různé obrázky. Například obličeje nebo zvířátka. Stačí se jen dobře dívat. Jen si to někdy vyzkoušejte, až půjdete s rodiči přírodou. Uvidíte, kolik rozmanitých tváří a postav vyformovaných rukama bytostných zahlédnete.

Když budete mít rádi přírodu - louky, lesy a zvířátka, tak vás budou mít bytostní rádi. Když se také budete snažit být moc a moc hodní, třeba časem i nějaké ty skřítky uvidíte.

A kdyby vám někdo říkal, že skřítkové nejsou, že je to vše jen vymyšlené, potom mu povězte, že když bude i on hodný, bude mít rád přírodu a nebude se k ní chovat nepěkně, tak že i on je možná bude moci jednou spatřit.
(zdroj: webové stránky Cesta ženy)