Leonardo se neklidně převaloval na lůžku. Svou nespavost by sice mohl svést na úplněk, ale byl si dobře vědom její skutečné příčiny. Na to, že šíři jeho zájmů a souvislosti mezi nimi nechápou jeho mecenáši, si už zvykl; když se ale o jeho ilustracím k Paciolovým Divina Proportiae vyjádří jeho blízký přítel jako o ztrátě času, kterým mohl věnovat skutečnému umění...

Pche, ušklíbl se. Umění. Kde by bylo umění bez řádu a logiky, kde by byla kompozice bez geometrie, bez zlatého řezu, kterému se právě Pacioli systematicky věnoval?

Vstal. Spát už dnes nebude. Pracovat také ne. Zapálil svíčku a sáhl po hromádce svých nejlepších papírů. Mechaničnost řezání a skládání ho zvláštním způsobem uspokojovala.

Služka, která přišla zatopit, našla Mistra spícího mezi odřezky papíru a na přehozu postele trůnila zvláštní věc s dírami. Vypadala trochu jako měsíc, když ji Mistr v dobrém rozmaru nechal kdysi podívat dalekohledem, hlavně ale vypadala jako něco, co není vůbec k ničemu.

Umělec.

Pokrčila rameny a šla vymést popel.

Da Vinciho Ycocedron Abscisus neboli dutý dvacetistěn zpracovaný technikou H. Strobla můžete využít jako dekoraci či stínidlo k lampě (po dohodě nainstaluji kabel) Papír, průměr cca 35 cm.

Výrobek se účastní velké meziklubové souteže za klub Hnědozlatých - zde Flerbox s ostatními výrobky členů klubu.