Jednoho opravdu mrazivého rána, kdy jinovatka pokryla podzimní meze, ozvalo se nesmělé zaťukání na dveře a já pozvala dál prazvláštního návštěvníka...Koukal unaveně a vypadalo to, že toho už dost zažil."Nedal by sis trochu horké čokolády?",zeptala jsem se a postavila konvici na sporák.Nesměle přikývnul a vylezl si na stůl.Trochu nejistě šoupal zmrzlýma a urousanýma nohama po prostírání a v chlupatých packách žmoulal pruhovaného kulicha....Postavila jsem před něj kouřící šálek horké čokolády a v tom okamžiku se z kulichu vykutálelo cosi malého a rozpustilého:)))Zamrkalo to malinkýma očkama a děly se divy...:)Koukám jako Alenka z říše divů.Byl to slon!Teda ani ne tak slon, jako malé,umouněné slůně:)))Rozběhlo se rozverně po stole, nakukovalo do šálku s čokoládou a málem si popálilo ten svůj nenechavý chobůtek:)))Můj unavený návštěvník ho pozoroval s jistou schovívavostí a něhou ...a když mu slůně konečně vylezlo do náruče, láskyplně ho objal:)Potom labužnicky usrknul čokolády a neochotně vyprávěl o svém žití.O lese... kde je  doma, o tom, jak se se slůnětem potkali v listí a od té doby jsou nerozlučnými přáteli...jak mu v takovýchto mrazivých ránech půjčuje svého kulicha, protože slůně je velmi choulostivé na chlad-přece jen pochází z jiného kraje...o vzájemné lásce, protože nezáleží přece na tom,jak moc jsme jiní, odkud jsme přišli a kam směřujeme, ze všeho nejdůležitější je LÁSKA .A tak u mě zůstali a máme se vážně moc rádi, jenže běh světa nezastavíš, jak říká můj nový spolunájemník Tadeáš a zachtělo se jim dalšího dobrodružství. Uvítali by nějaký výlet do neznáma, aby mohli vyprávět svoje příběhy o štěstí a lásce také někomu jinému, protože spousta lidí na ně čeká...budou mi chybět...

Tadeáš je ušit z recyklovaného vlněného svetru s angorou, takže je velmi příjemný na omak.Je vycpaný polyesterovým rounem.Packy má z bavlny.Očka z korálků.Packy jsou pohyblivé díky knoflíčkům.Na hlavě moc rád nosí svého pruhovaného pleteného kulicha z akrylové příze, ale někdy ho půjčuje slůněti.Na sobě má také lněné kalhotky- ty zásadně nepůjčuje, přestože sundat jdou :))Na krku nosí dřevěný sloní talisman v podobě houpacího koníka.Vyrostl od tlapek až po uši do délky 31 cm, když sedí, měří 23 cm.Stojí i sedí bez opory.

Kamarád slůně je také z recyklovaného svetru -cashmere, takže je extra hebounký!Očka-korálky.Vycpaný taktéž polyesterovým rounem.Všechny nožky snadno hýbací díky dřevěným knoflíčkům.Měří 11 cm, sedící 9 cm.

Oba kamarádi jsou lehce napatinováni barvou na textil.

Medvěd a slůně jsou určeni jako dekorace, nebo talisman.Také pro větší děti, kde už nehrozí polykání ukousnutých knoflíků, nebo korálků:))

Nepereme, hladíme:))