Modrožlutý

 Lapač snů, jak jsem již naznačila, pochází z dávných dob staré mladé Ameriky a z rukou jejích původních indiánských obyvatel. Neexistuje pouze teorie o snech, ale také o myšlenkách. Zřejmě i staří indiáni provozovali dnes známý „daydreaming“. Lapač snů měl tedy také zachytávat myšlenky. Zde se uvádí pouze jedna možnost funkčnosti. Zlé myšlenky se zachytí a ty dobré projdou dírou uprostřed. To jsem se věnovala pouze legendě Siouxů.

 

Další známá legenda  je, že starý kněz vystoupil na vysokou horu a měl vidění. V tom se mu zjevil Iktomi, učitel moudrosti v podobě pavouka. Ten vzal vrbovou obruč zdobenou peřím, koňskými vlasy, korálky a obětními dary a tkal síť. Mluvil o cyklu života, o dětství, dospívání a stáří. O dobrých a zlých silách, které ovlivňují náš život. Když dotkal, podal knězi upletenou síť, která byla dokonalým kruhem s dírou uprostřed. Měla pomoct jemu a jeho národu k dosažení dílu a vizí. Víra a dobré myšlenky zůstanou zachyceny v síti a špatné propadnou dírou.

 

Poslední legenda vypráví o mamince, která nevěděla, jak v noci utišit své děťátko a tak zašla za stařenkou a ta ji poradila, jak vyrobit talisman pro klidný spánek, náš lapač snů. Ženy z kmene Čipevajů jsou další možností původu lapače snů. Tento kmen lapače vyrábí dodnes, byly u nich věšeny nad lůžka novorozenců nebo novomanželů.                                                                                   

To, jak lapač snů funguje, se popisuje různě. Jak jsem již uvedla na začátku, podle legendy Siouxů se dobré sny zachytí v síti života a ty zlé propadají dírkou uprostřed. Další možnosti vyprávěné po generace jsou ale jiné. Zlé sny by údajně měly bloudit v nekonečné síti, dokud je nespálí sluneční paprsky a ty dobré z peříček sklouznou snícímu přímo do mysli a do duše.

 

Lapač snů by měl být tedy umístěn nad snícím a mělo by na něj alespoň jednou za den zasvítit slunce. Další verze říká, že dobré sny se vymaní právě onou dírkou uprostřed lapače.