Abstinence od bytostí s duší a "hudba sfér"

K prvním dokladům o vegetariánství se datuje ještě do předdynastického období do doby přibližně 3200 př. n. l. Ve starověkém Egyptě tehdy vznikly náboženské skupiny, jejichž příslušníci kvůli víře v reinkarnaci nekonzumovali maso, a dokonce ani nesměli nosit oděv zhotovený z kůže či srsti zvířat.

Abstinence od bytostí s duší

Vegetariánství bylo známé i v antickém Řecku, praktikovali ho především příslušníci různých filozofických směrů a náboženství. Tehdy užívaný termín apochí empsýchon by bylo možné přeložit jako "abstinence od bytostí s duší". V 6. století př. n. l. se v Řecku rozšířil náboženský směr orfismus, odvozený od mytologické postavy polobožského pěvce Orfea, jehož členové byli pravděpodobně též vegetariány.

Tím byl podle některých badatelů i proslulý filozof a matematik Pythagoras ze Samu (asi 570-510 př. n. l.). Jeho žáci a následovníci odmítali obětovat maso bohům a po vzoru svého mistra se nazývali pythagorejci. Právě tímto výrazem byli v angličtině vegetariáni označováni až do počátku 19. století. Hlásal, že zabíjení zvířat brutalizuje lidskou duši. Se zvířaty podle něj mělo být zacházeno jako s příbuznými.

Nebyl to jen řecký filozof a matematik. Zabýval se studiem čísel, která jsou podle Pythagorejců základem všeho. Byl to i první Řek, který si uvědomil, že Večerka i Jitřenka jsou tatáž planeta Venuše. Prohlásil, že Země je kulatá a rozšířil Anaximandrův model sfér. V matematice proslul Pythagorovou větou pro pravoúhlý trojúhelník (kvadrát velikosti přepony je roven součtu kvadrátů velikostí odvěsen). Pythagoras údajně jako první použil pojmy filosofie a kosmos (v původním smyslu znamená kosmos řád, krásu, šperk). Založil Pythagorejskou školu, ve které platila pravidla podobná zvyklostem v klášterech. Pythagorejci chápali čtverec jako symbol čtyř živlů. Objevili vztah mezi délkou struny a výškou tónu. Používali tzv. diatonickou stupnici (Pythagorejské ladění). Byli zastánci harmonie sfér. Planetární sféry měly vydávat pro nás neslyšitelný harmonický zvuk.

Výraz "pythagorejská strava" byl používán po celá staletí jako všeobecně známé označení stravy bez masa (včetně ryb) a teprve v 19. století byl nahrazen dnešním slovem "vegetariánství", které vzniklo v Británii. Pythagorejci nekonzumovali maso z důvodů náboženských a etických, protože hlásali myšlenku postupného převtělování duší do zvířecích a lidských životů. Proto chápali zvířata jako své bratry a odmítali jejich zabíjení pro svou potravu .

Podle našich současných znalostí byl Pythagoras antický filosof, který někdy kolem roku 530 před n.l. založil filozofickou esoterní školu (=komunitu) v Krotonu, dnešním Crotone v Kalábrii (nejjižnější část dnešní Itálie). Hlásal život podle přesných a dle dnešních měřítek asketických pravidel za účelem sebezdokonalení. Základem jeho mystického učení byla již zmíněná nauka o reinkarnaci a také matematické chápání celé existence. Pythagoras se snažil pochopit rozumem a matematikou tajemství světa. Tvrdil, že matematika představuje pravou podstatu věcí. Pythagorovo učení silně ovlivnilo Platona a Aristotela, byť měli vůči němu různé výhrady, obzvláště k matematické části. Později došlo k oživení pythagorejských myšlenek za tzv. císařské doby v Římě a mezi tzv. novopythagorejce patřil např. řečník Cicero. Novopythagorejci později inspirovali rané křesťanské autory jako byli např. svatý Ambrož a Boëthius. A ještě později za renesance byli pythagorejskými myšlenkami silně ovlivněni astronomové M. Koperník, J. Kepler a G. Bruno a také Leonardo da Vinci. Pythagorova esoterní výuka hlásala práci na zdokonalování vlastní duše, aby jsme se postupně vymanili z "kola zrodů". Hudba byla považována za prostředek ke zdokonalování a léčení lidské duše. Pythagorejci zkoumali hudbu matematicky a zjistili vztah mezi délkou struny a výškou tónu, který struna vydává (poloviční struna vydává stejný tón jen o oktávu vyšší). Na základě těchto matematických vztahů vytvořili po nich nazvané tzv. "pythagorejské ladění". A toto souvisí s tzv. "hudbou sfér" či "harmonií sfér" matematickém vyjádření velikostí a oběžných drah planet v souvztažnosti k hudbě.

Pythagoras přirovnával postup zrodů k návštěvníkům Olympijských her:

Lidé nižších zrodů přichází prodávat a kupovat.

V pozdějších zrodech se přicházejí zúčastnit her a získat slávu.

A ještě později se stávají filozofy a přichází se prostě dívat a poučit se.