Vyrobeno pro chronické ukrývače, tajnůstkáře a milovníky všedních potřeb promítnutých do nevšedních tvarů....

Tento košík a titulní fotka na tmavém pozadí vznikly do tématické soutěže:

Panteří dějiny umění - Díl III. - Mezopotámie

Mezopotámie - kolébka dějin, země mezi dvěma řekami, dva národy (Sumerové a Akkadové), klínové písmo.... to jsou informace velmi známé. Ale co mě inspirovalo vyrobit tento tvar? Proč to slunce nahoře?  Je to proto, jak místní vnímali Zemi a nebe. Byť byla Mezopotámie velmi vyspělá a její obyvatelé měli dobré znalosti astronomie, představy o Zemi měli však poněkud fantastické. Obyvatelé Mezopotámie považovali Zemi za dutou polokouli, nebe za větší polokulovitý poklop, který Zemi přikrývá a má tři patra; lidé mohou spatřit pouze první, největší, na němž se pohybují nebeská tělesa. U obzoru jsou hory Východu a Západu s branami, z nichž první otvírá Slunce ráno při svém nástupu celodenní pouti přes viditelnou klenbu nebes, druhou večer po jejím skončení. Nebeská klenba měla také okna, jimiž bozi sesílali déšť.

Zde blog, kde můžete hlasovat pro výrobky inspirované Mezopotámií.

Košík je uháčkován z jutového provázku, natřen šedou akrylovou barvou, slunce nahoře i dně namalováno též akrylovou barvou, ozdobeno dvěma destičkami ze samotvrdnoucí hmoty, na kterých je vyryto sumerským písmem mezopotámské přísloví: Vlečeš jařmo toho, co miluješ.

Rozměry: šířka 16 cm, výška 10 cm