„Nejkrásnější křivka ženy je její úsměv.“

Autorské dřevěné nástěnné hodiny

Použite Ořešákové dřevo a ciferník z břidlice

Kvalitní strojek  Quartz

- velikost  šíře 30cm, výška 60 cm

Ořešák v keltském stromoskopu

Ořešák je stromem lidí zrozených ve dnech:

• 21. 4. - 30. 4.
• 22. 10. - 31. 10.

Lidé ve znamení Ořešáku

Typické vlastnosti Ořešáku: rozporuplnost, autorita, nepřizpůsobivost

Lidé narození pod vládou Ořešáku jsou stejně jako on tvrdí a nepoddajní. Mívají zpravidla velké ambice a za svým cílem dokáží jít velmi vytrvale. Mají dokonalý cit pro strategii a díky své inteligenci dokáží vymýšlet i realizovat plány, na které se jiní lidé neodváží pomyslet ani ve snu. Chybí jim však přizpůsobivost a chybují tam, kde je třeba improvizovat. Lidé Ořešáku nenávidí nepředvídané a nečekané události a překvapení. Nejlépe se cítí v předem dokonale naplánovaných a vykalkulovaných situacích.

Lidé Ořešáku jsou zvyklí spoléhat se pouze na sebe, k ostatním bývají dost nedůvěřiví. Dokáží se chovat velmi přívětivě a zdvořile - ovšem jen dokud někdo nezkříží jejich plány. Pak dokáží být pěkně svévolní, někdy i bezohlední. Uvnitř jsou zrozenci Ořešáku poměrně složití: ve své podstatě jsou sice nesmělí, na druhé straně však neradi chodí po vyšlapaných cestičkách a dokáží být i hodně výstřední. Mínění ostatních lidí je moc nezajímá.

Povaha lidí Ořešáku je plná rozporů, rozmarů a protikladů. Málokdy se dá odhadnout jejich příští reakce, navenek se někdy jeví jako velmi tvrdí a autoritativní lidé, uvnitř se však skrývá citlivá bytost plná obav o vlastní existenci. U ostatních lidí se obvykle těší autoritě. Bývají obdivováni, málokdy však oblíbeni.

Podobně se lidé Ořešáku projevují v lásce. Muž - Ořešák zpravidla usiluje o roli ,,dominantního samce", žena chce být aspoň respektována jako samostatně a nezávisle jednající bytost. Jejich partner musí počítat s občasnými výkyvy v chování. Někdy jsou obětaví a nezištní, podruhé dokáží vyvolat žárlivé scény či hádku. Respektují silné a přímé lidi, u ostatních si váží pevné vůle a také vyššího postavení.

Lidé Ořešáku žijí vždy naplno. Pokud něco dělají, dávají do toho vždy celou svojí duši. Když něco chtějí, jejich vytrvalost nezná žádné meze. Pokud něco milují, pak až k smrti. Jsou to lidé vášniví, ale svojí vášnivost dokáží spojit s odpovědností a vyššími cíli.

Ořešák jako strom

Ořešák je poměrně statný strom, který dorůstá výšky 25 až 30 metru a dožívá se 200 let. Původem pochází spíše z jižní Evropy a byli to právě Keltové, kdo rozšířil jeho pěstování až do Anglie a Irska. Ořešák vyžaduje kyprou, hlubokou, na živiny bohatou půdu, mírné podnebí a chráněné polohy. Nesnáší mrazy, jeho listy obvykle opadají hned při prvním podzimním mrazíku.

 Listy ořešáku, které silně voní po terpentýnu, velmi účinně odpuzují všechen nepříjemný hmyz jako jsou blechy, štěnice, vši, mouchy, roztoči a prý se jim vyhýbají i myši. Je nasnadě, že již naši předkové toho hojně využívali, listí ořešáku se podestýlalo domácím zvířatům. Z ořechových slupek se připravoval jakýsi předchůdce dnešních repelentů: v olivovém oleji se nechaly luhovat zelené slupky z ořechů asi po 6 týdnů na slunném místě. Čerstvé rozdrcené listy se také používaly zevně jako obklad na unavené oči, na kožní vyrážky a drobná poranění. Listé Ořešáku se využívá i k barvení látek a vlny. Dřevo ořešáku je velmi ceněno hlavně v nábytkářství a řezbářství.

Vlašské ořechy byly vždy považovány za symbol plodnosti. Římané, kteří je nazývali ,,Jupiterovy žaludky", je házeli na cestu novomanželům. Keltové ořechy hojně využívali v kuchyni a snad právě od nich pochází dušičková tradice pečené husy s ořechovou nádivkou (Dušičky nahradily původní keltský svátek Samhain).

Kontakt s ořešákem prý člověku pomáhá odpoutat se od minulosti, nalézt schopnost otevřít se novému a vůli jít za svým životním cílem. Lidé, kteří musí něco začínat znovu (např. při změně zaměstnání, stěhování), by měli vyhledat zdravý ořešák a chvíli pod ním odpočívat nebo se ho dotýkat.