To jsem se jedné zimní soboty vracela domů a uviděla ji stát před barákem spolu s dalším harampádím. Někdo tu stařičkou , opotřebovanou židli vyhodil na mráz a ona moc dobře věděla, že ji v těch mrazech nenechám stát. A taky že dostane nový kabát a tak se i stalo, páč jsem odjakživa židlomil. Teď už je jí teplo a dokonce rozkvetla, aby mi vyjádřila vděk. A je jí šumák, že se vytasí Petánek s kritikou barvy jejího kabátu.

...... musela si ale projít změnami - povyměňovat šrouby, vytáhnout trčící hřebíky (které usvědčily bývalého majitele z lajdáctví, neschopnosti a nedostatku citu ) a zatmelit ty rány po někdejším utrpení. Dostala novou sedací plochu a absolvovala odstraňování starého mejkapu. Ale byla statečná a při broušení ani nepípla, teda nevrzla. Největší blaho jí přinesl fakt, že na ní konečně nikdo nerozvaluje zadek a dokonce po celou dobu ošetření obíhá.

Malováno akrylem, lakováno lakem a testováno mým gigantickým zadkem! :-)