Opál je minerál, hydrogel s kolísavým obsahem vody, jehož chemický vzorec je SiO2 . n H2O. Voda zde bývá zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %. Ve světě se vyskytuje mnoho odrůd opálu, jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.[1] Opál vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Typická hra barev, tzv. opalizace u drahého opálu vzniká světelnou interferencí na rozhraní mikroskopických vrstviček gelovitých kuliček opálu.
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se můžou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rozsivek, jehlicí mořských hub, anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.