... je kombinací moderní police a kontrastního vintage manekýna.

Původně se jednalo o figuru kočky z první vlny exotických dekorací, které se u nás objevily hned po revoluci. Je vyřezaná z nějaké indonéské tropické dřeviny, a co si budeme namlouvat, pravděpodobně nebude pocházet z regulované těžby. Ta se tam už od dob Suhartova režimu vymkla jakékoliv důrazné kontrole, takže i přes pozdější reformy, které přinesl jeho pád, likvidace tamních lesů díky korupci a nízkému právnímu povědomí pořád stoupá. Utěšuju se jedině tím, že jsem kočku kdysi dostala, protože osobně si výrobky z exotického dřeva zásadně (naprosto vážně, a stejně jako třeba věci z červeného koralu) nepořizuju. Sošky sice, narozdíl od bohatství jednotlivých průmyslových magnátů či plantážníků, jakž takž uživí početné rodiny chudých řemeslníků, jenže deštné pralesy mizí raketovou rychlostí a životně jsme na nich závislí úplně všichni, ať žijeme zrovna v Jihovýchodní Asii, Brazílii nebo třeba v Humpolci. Chápu, že sošky chudých řezbářů Zemi tolik neohrozí, ale bez ebenového sekretáře, mahagonového schodiště či potravin s palmovým olejem se přece hravě obejdem! (Omlouvám se za tuto odbočku, nemohla jsem si ji odpustit, význam má i malá osvěta. A těm, kteří vědí, připomínám, že opakování je matka moudrosti:-).) Nezapomínejme teda, že o stavu světa rozhodují vždy i naše prvonákupy, naše poptávka. Když jdou výrobci produkty na odbyt, vyrábí zuřivě dál.

Ale zpátky k manekýnovi, který se od statických sošek odlišuje svými pohyblivými klouby. Kočka měla po několika nechtěných pádech poškozené uši. Na ně jsem pomocí papírmašé udělala nástavbu v podobě nalomené dvojrohé čepice. Kaší jsem doplnila i obličej, povrch načernila, počkala na vytvrzení, přidala knoflíky z kostiček dětského hlavolamu, pak pomalovala a zbrousila tak, aby celek působil jako dávná hračka nebo loutka. Samozřejmě šaška. Pro zajímavost jsem jednu ruku nechala napůl původní, tečkovanou, a spodní část jakoby "novou". To dle mého tvoří dohromady malý most mezi moderním designem bílé police a obvyklou pestrostí starých kostýmů. Páňáco byl konečně hotov, a hnal se ubytovat. V zasněné pozici.

Šaškové sloužili šlechtě coby fackovací panáci ale i trefní glosátoři dvorních neřestí. Sami však byli ožraly i smilníky, takže pokud Pagliaccio zrovna sedí a sní, probudilo se naopak jeho lepší já. Záměrně není znehybněný žádným lepidlem či hřebíčky - není sluhou, ale svobodnou bytostí. Může se postavit, lehnout si, nebo klečet, když se dobrovolně rozhodně činit pokání. Počítejte s tím, že se může objevovat v různých polohách. Třeba se posadí na vrch bílého modulu, který zaplníte knížkami.

A konečně jsem zas nezapomněla na malou koláž z procesu výroby! Zamontovala jsem i typickou kočku z jednoho kusu dřeva, a taky kloubeného tygra totožného s mou bývalou šelmou. Cenu jsem nevymyslela: 

https://www.vintagedecoraddict.com/listing/508441171/vintage-wooden-tiger-carved-statue 

Posílám pečlivě zabalené do 1-3 dnů od přijetí platby.