Ikona je vytvořena žloutkovou temperou na dřevěné bukové desce velikosti 28 x 23 cm s křídovým podkladem, zlacena 23,75 karátovým plátkovým zlatem.

Drobné technické chyby se mohou vyskytnout, není to strojová práce. Je to amatérská ikona, profesionálové podobné ikony prodávají přibližně třikrát dráž.

Obraz je v Mexiku a Latinské Americe nejznámější a nejuctívanějí. V prosinci 1531 se Panna Maria zjevila indiánu Juanovi Diegovi na hoře Tepeyac. Podle dobových zpráv se Panna Maria zjevila jako indiánka tmavé pleti a s Juanem mluvila aztécky. Požádala ho, aby vyřídil biskupovi, že má na tom místě postavit kostel. Biskup mu však nevěřil a žádal důkaz. Juan Diego se pak opět sešel s Pannou Marií a ta ho v mrazu a v pouštní krajině poslala na vrchol kopce natrhat růže, které tam našel a uschoval si je pod svůj plášť. Poté šel za biskupem, rozevřel plášť a na něm se objevil obraz Panny Marie Guadalupské. Místo bylo nazváno na žádost Panny Marie Guadalupe, dle jedné z teorií pravděpodobně odvozeno od aztéckého slova „Coatlaxopeuh“, které znamená „Rozšlápla jsem hada“.

Plášť byl podroben zkoumání, měl se nejpozději po 40 letech rozpadnout, ale zůstal zachovalý, barviva se nedaří identifikovat, v roce 1951 jeden fotograf vyfotografoval obraz a ve zvětšenině si všiml v očních pupilách obrysů tváře, ve kterých později sestavená komise objevila obličej Juana Diega, jehož dobový portrét se zachoval a také další postavy. Je umístěn v oku o velikosti špendlíkové hlavičky a zrcadlí se na pupile, jen když na ni dopadá světlo.